Karel Barták: Popularitě populistů včetně krajní pravice pomáhá energetická krize a nedůvěra v řešení nabízená EU i vládami
Obyvatelstva evropských zemí se zmocňuje zvláštní neklid a nejistota, a také vztek a beznaděj. Po dvou letech frustrujících covidových omezení, po nástupu strachu z ruské jaderné eskalace ve válce proti Ukrajině, po upoceném tropickém létě se dostavil další strašák v podobě energetické krize a závratné inflace.
Stačí si poslechnout, o čem se lidé baví v tramvaji, u kávovaru v práci, nebo na sociálních sítích, a to od Lisabonu po Tallinn – o tom, jak zaplatí faktury za plyn a za elektřinu, zda budou mít doma v zimě teplo, zda budou moct svítit a prát prádlo, ba, v případě tech nejchudších, zda jim zbyde na základní potraviny.
Čtěte také
Na tomto nechtěném nepohodlí, na rozčarování z toho, že se nekoná vytoužený „návrat k normálu“, vydělávají ti, kdo nabízejí sice utopická, ale snadná a přímočará řešení: populisté všeho druhu, ať už jsou řazeni ke krajní pravici nebo ne. Vlády se mobilizují, nabízejí podpůrné programy pro domácnosti, vymýšlejí dodatečné dotace pro podniky.
EU se pokouší tyto snahy nějak koordinovat. Ale tváří v tvář krizi, jakou Evropa ještě nezažila, vypadají v očích lidí všechny tyto kroky nedostatečně ještě dřív, než jsou uváděny do života. Místo semknutí politických sil, místo solidarity tváří v tvář hrozbě, která bezprostředně souvisí s rizikem reálného ozbrojeného konfliktu, dávají populisté zatím vesměs přednost konfrontaci. A daří se jim to.
Návrat k normálu se nekoná
Čtěte také
Ultrapravicová strana nepochopitelně nazvaná Švédští demokraté (SD) získala 20,5 procenta hlasů v posledních volbách a stala se tak nejsilnější součástí pravicové vládní koalice, která se ujímá moci v těchto dnech.
Její příchod znamená přinejmenším to, že se Švédsko podstatně změní svůj postoj vůči imigraci, protože právě to bylo nosné téma, které takzvané demokraty přivedlo k vládní odpovědnosti. Podobně se bude k imigraci stavět pravděpodobná příští italská vláda, v jejímž čele by měla stanout Giorgia Meloniová, předsedkyně ultrapravicové strany Bratři Itálie s fašistickými kořeny. Ta se podobně jako její spojenec Salvini vyznamenala v minulosti pochvalnými výroky na adresu ruského prezidenta Vladimira Putina.
Ve francouzském parlamentu zasedá od červnových voleb rekordních 89 poslanců krajně pravicového Národního sdružení, jehož předsedkyně Marine Le Penová kritizovala „hysterii“ EU vůči ruské válce na Ukrajině a také „neúměrné a špatně koncipované“ protiruské sankce. Totéž co ona říká maďarský premiér Viktor Orbán, který je zatím jediným otevřeně proruským šéfem vlády v EU.
Čtěte také
A zapeklitá politická situace na Slovensku může kdykoli vyústit v předčasné volby, ve kterých má reálnou šanci opět zvítězit strana Smer Roberta Fica, který se postupně vyprofiloval v jednoho z nejhlasitějších a nejnehoráznějších evropských populistů; v ukrajinské válce se otevřeně staví na stranu Ruska. To není výčet, ale jen příklady. V okamžiku, kdy Putin konflikt prudce eskaluje, to stojí za pozornost.
Nebude už stačit opakovat základní pravdy o principech a hodnotách a doufat, že to na lidi zapůsobí. V nynější situaci je dosti jasné, že evropské vlády a instituce EU podcenily závažnost energetické krize, vyvolané ruskými manévry. Teď mají na krku navíc příslib, že válka bude přinejmenším pokračovat v neztenčené síle.
Nespokojenost se šíří a bude se šířit převážně neorganizovaně, vlády nebudou mít jasně identifikované protihráče, se kterými by se dalo jednat. Taková „neuchopitelnost“ může mít nečekané následky, protože bude opravdu těžké lidem vysvětlit, že návrat k normálu se nekoná. Zvolení představitelé evropských zemí EU si to musí konečně uvědomit a začít rozhodně a adekvátně reagovat. Ať to stojí cokoli, protože jde o hodně, ne-li o všechno.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
