Karel Barták: EU se raduje po velkém volebním víkendu. Raději jen opatrně
Vysocí představitelé Evropské unie si nebývale pospíšili s radostnými blahopřáními pro liberálního starostu Bukurešti Nicušora Dana, který byl v neděli zvolený rumunským prezidentem, a to velmi přesvědčivě, s více než 54 procenty odevzdaných hlasů.
Čtěte také
Bylo obrazně slyšet, jak jim spadl kámen ze srdce – málokdo věřil, že se sympatickému matematikovi s jemnými způsoby podaří dohnat 20procentní ztrátu na populistu George Simiona z prvního kola a zmobilizovat zásadním způsobem prodemokratické a proevropské voliče.
O Rumunsku nebývá v Unii mnoho slyšet. Devatenáctimilionová země, tedy na evropské poměry více než středně velká, přitom hraje díky své zeměpisné poloze stále důležitější úlohu.
Bezprostředně sousedí s Ruskem napadenou Ukrajinou a má obrovský vliv v Moldavsku, další zemi v hledáčku ruských agresorů. Právě proto provozuje Severoatlantická aliance na jejím území důležité vojenské základny.
Čtěte také
Danovo vítězství obohatí debatu na nejvyšší evropské úrovni. Uzavře také neblahou kapitolu rumunského volebního klání, při níž ústavní soud zrušil výsledky prvního kola prosincových voleb, které vyhrál krajně pravicový a otevřeně proruský Calin Georgescu. Toto rozhodnutí vyvolalo značnou kritiku napříč Evropou a také pocit jisté nevolnosti i mezi těmi, kdo Georgesca nemohli ani vidět.
I v Polsku (zatím) vede proevropský kandidát
Vrásky na čele evropských politiků dělá naopak výsledek prvního kola prezidentských voleb v Polsku. Podle očekávání, skončil na prvním místě liberální starosta Varšavy Rafal Trzaskowski, kandidát vládní Občanské koalice. Svého hlavního rivala Karola Nawrockého však porazil o sotva dvě procenta hlasů.
Čtěte také
Vzhledem k tomu, že další tři kandidáti hlásící se vesměs k národovecké krajní pravici společně uhráli 20 procent, jde spočítat, že Nawrocki, podporovaný opozičním hnutím Právo a spravedlnost (PiS), má do druhého kola vypsaného na 1. června aritmeticky velmi dobré šance na vítězství.
Evropská unie si dobře pamatuje neblahé časy, kdy Polsku vládla nepředvídatelná a kverulantská vláda Práva a spravedlnosti. Návrat Donalda Tuska v prosinci 2023 znamenal obnovení klíčové úlohy Polska v evropské politice.
Tuskovi se doma moc nedaří
Jenže zatímco v Evropě hrálo a hraje Polsko stále významnější roli, v domácí politice se Tuskovu kabinetu nedaří plnit předvolební sliby – odtud frustrace části tradičních voličů Občanské platformy a jejích spojenců.
Čtěte také
Trszaskowski se nyní pokusí tyto voliče, zejména vzdělanější lidi z velkých měst, před druhým kolem opět zmobilizovat. Zároveň se však musí zaměřit na početné obyvatelstvo venkova a malých měst, tradiční volební baštu Práva a spravedlnosti.
Odtud jeho sliby, že nedopustí příchod migrantů do Polska, nebo že oseká sociální výhody ukrajinských uprchlíků.
Zatím se zdá, že voliči dávají přednost originálu před napodobeninou. Oba kandidáty sice spojuje nenávist vůči Rusku, Nawrocki má však také zásadní výhrady vůči prezidentovi Zelenskému a nekriticky se staví za všechny kroky Donalda Trumpa, který mu oplácí stejnou mincí.
Slibuje také nerealisticky, že jako prezident bude usilovat o zrušení evropské „Zelené dohody“, ba o tom vypíše referendum.
Pokud by se stal prezidentem, podle všeho by dál, po vzoru současného Andrzeje Dudy, komplikoval život vládě, paralyzoval reformy, o které Tuskův kabinet usiluje a oslaboval tak postavení Polska na mezinárodní scéně. Zdaleka tedy ještě není vyhráno.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
