Karel Barták: EU chce do roku 2040 snížit emise o 90 procent, Česko bylo proti
Česko neuspělo ve snaze zmařit stanovení cíle Evropské unie snížit emise skleníkových plynů do roku 2040 o 90 procent ve srovnání s rokem 1990. Ministrovi životního prostředí Petru Hladíkovi (KDU-ČSL) se nepodařilo v Radě EU udržet dostatečnou blokační menšinu.
Předsedající Dánsko na dlouhém a složitém jednání v Bruselu předložilo nakonec takové kompromisy, které přesvědčily potřebných 55 procent členských států reprezentujících 65 procent obyvatelstva Unie, aby zmíněný cíl podpořily.
Čtěte také
Pro pořádek připomeňme, že si Evropská unie uložila dosáhnout bezuhlíkové ekonomiky do roku 2050. Do roku 2030 chce emise snížit o 55 procent, což se jí velmi pravděpodobně podaří, zejména díky sérii zákonů obsažených v balíku Fit for 55.
Další etapou je tedy rok 2040 – Klimatický zákon z roku 2021 Evropské komisi přímo ukládá, aby pro tento rok navrhla další pevný cíl.
Brzda konkurenceschopnosti
Nadšení pro naplňování zmíněného zákona i Zelené dohody pro Evropu neboli Green Dealu ovšem v poslední době významně ochablo. Dekarbonizace je stále více vnímána nikoli jako vzpruha, ale jako brzda konkurenceschopnosti evropské ekonomiky.
Česko se stalo jednou ze zemí, které začaly zpochybňovat jak klimatické cíle, tak například zavedení nové generace emisních povolenek nebo stopku prodeji aut se spalovacími motory od roku 2035, i když se k nim původně přihlásilo.
Čtěte také
Na dlouhé a složité schůzi ministrů životního prostředí byla cesta ke zmíněné metě devadesátiprocentního snížení emisí opatřena celou řadou brzd, pojistek a úlev, které ji činí mnohem stravitelnější. Právě proto změnilo názor několik vlád, které měly původně stejný postoj jako ta česká.
Není proto příliš pochopitelné, proč ministr Hladík do poslední chvíle trval na negativním stanovisku, když se i jemu povedlo prosadit změny, o které usiloval. Pro české postavení v EU může mít tato nečitelnost negativní důsledky.
Izolace?
Povinné domácí snížení emisí bylo omezeno na 85 procent; zbývajících pět procent mohou vlády nahnat uplatněním kreditů za investice do dekarbonizace mimo EU, například výstavbou obnovitelných zdrojů v Africe.
Plnění celkového záměru bude kontrolováno každé dva roky s možností ho přehodnotit nebo odsunout, pokud by se jeho dosažení ukázalo jako nemožné. Zvláštní úlevy se budou týkat vysoce energeticky náročného průmyslu nebo zemědělství.
Ministři životního prostředí nakonec v zájmu kompromisu souhlasili i s tím, že o rok odsunou začátek platnosti systému nové generace emisních povolenek ETS2, které se budou týkat dopravy a vytápění domů. Končící česká vláda tak naplnila i tento svůj závazek.
O to nepochopitelnější je konečné Hladíkovo „ne“. Ledaže by už bral ohled na postoje nastupující vládní koalice, která evropské kroky proti klimatické změně nechce už ani revidovat v koordinaci s ostatními, ale vesměs je šmahem odmítá – a předem se tak na evropské scéně odsuzuje do izolace.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
