Karel Barták: EP vyzval lídry EU, aby zbavili Maďarsko hlasovacího práva, ti to však sotva udělají

Rezoluce ovšem nemá žádnou právní závaznost a není pravděpodobné, že by se jí lídři 26 zbývajících zemí na summitu 1. února řídili. I tak však umocňuje tlak na Budapešť a je jedním z faktorů, které mohou přispět ke kompromisu ohledně finanční podpory Ukrajině.

Čtěte také

Karel Barták: Viktor Orbán, vyděrač a inovátor

Vzrušená debata na plénu ve Štrasburku ilustruje zjitřené emoce kolem maďarského chování, ale také zvětšující se Orbánovu izolaci v rámci Unie. Europarlament sice nemůže nic rozhodnout, ale jeho většinové stanovisko má politickou váhu.

V tomto kontextu není pravděpodobné, že by komise v příštích týdnech poskytla Maďarsku další část zmrazených dotací, i kdyby právě za to Orbán slíbil, že nepoužije veto pro financování Ukrajiny. Pravděpodobné je naopak to, že ustoupí a umožní ostatním najít způsob, jak miliardy pro Ukrajinu zachránit i tak.

Měkký tlak

Čtěte také

Karel Hvížďala: Viktor Orbán – nebezpečný příklad

Maďarsko už na přelomu roku hlásilo, že by bylo ochotno nakonec souhlasit, za podmínky, že částka 50 miliard bude rozdělena do dvou či více splátek a o každé se bude hlasovat zvlášť, což by sice pomohlo, ale Orbánovi by to umožnilo ostatní vydírat hrozbou veta opakovaně.

V posledních dnech se vyjednává už o mírnější variantě – pokud by některá členská země měla výhrady k vyplácení peněz Kyjevu, musela by se jimi Evropská rada povinně zabývat. Tato „záchranná brzda“ by Orbánovi umožnila veřejně a na nejvyšší úrovni obhajovat své stanovisko, aniž by ovšem mohl pokračování pomoci svým vetem zablokovat.

V tuto chvíli se tedy vlády EU už nebaví o možnosti obejít maďarskou hrozbu tím, že by si zmíněnou sumu rozdělily mezi sebou a poskytli Ukrajině bilaterálně. Ukazuje se, že takový postup by byl krkolomný, v každé zemi jiný, zdlouhavý a neefektivní. Představa, že by český příspěvek měla projednávat naše Poslanecká sněmovna, je docela děsivá.

Čtěte také

Luboš Palata: Viktor Orbán není spojenec Vladimira Putina, ale pouze a jen Viktora Orbána

Kyjev krom toho potřebuje peníze co nejdřív – státní kasa bude od dubna prázdná. Bylo by tedy zajisté snazší dát mandát Evropské komisi, aby si za nejvýhodnějších podmínek peníze vypůjčila jménem celé EU a pak, pod dohledem vlád, je Ukrajině vyplácela.

Pokud se tedy povede zažehnat hrozbu maďarského veta, není pravděpodobné, že by se na programu únorové schůze objevil bod týkající se postihu Maďarska podle článku sedm smlouvy, jak to žádá europarlament.

Karel Barták|foto:Radko Kubičko, Český rozhlas

S takovým postupem by muselo souhlasit všech zbývajících 26 premiérů a prezidentů; ti radikálnější z nich by možná byli pro, ale většina si nepřeje úplně vyhlásit Maďarsku válku a dává spíše přednost „měkkému“ tlaku na kolegu Orbána.

A to přesto, že skoro všichni víceméně sdílejí názor, že Orbánova koncepce „neliberální demokracie“ je v rozporu s hodnotami EU a že jeho neustálé šermování vetem Unii vnitřně oslabuje. Pokud to dopadne takto, bude pomoc Ukrajině zachráněna – a Maďarsko bude Unii dál beztrestně škodit.

Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz