Karel Barták: EP vyzval lídry EU, aby zbavili Maďarsko hlasovacího práva, ti to však sotva udělají

19. leden 2024

Evropský parlament vyzval politické lídry členských zemí EU, aby zvážili, zda zbavit Maďarsko hlasovacího práva v Radě EU. Je to nejvyšší trest pro členský stát, s jakým počítá Lisabonská smlouva; maďarský premiér Viktor Orbán si návrh vysloužil svou autokratickou politikou doma a obstrukcemi v Unii, zejména blokováním pomoci válčící Ukrajině.

Rezoluce ovšem nemá žádnou právní závaznost a není pravděpodobné, že by se jí lídři 26 zbývajících zemí na summitu 1. února řídili. I tak však umocňuje tlak na Budapešť a je jedním z faktorů, které mohou přispět ke kompromisu ohledně finanční podpory Ukrajině.

Čtěte také

Vzrušená debata na plénu ve Štrasburku ilustruje zjitřené emoce kolem maďarského chování, ale také zvětšující se Orbánovu izolaci v rámci Unie. Europarlament sice nemůže nic rozhodnout, ale jeho většinové stanovisko má politickou váhu.

V tomto kontextu není pravděpodobné, že by komise v příštích týdnech poskytla Maďarsku další část zmrazených dotací, i kdyby právě za to Orbán slíbil, že nepoužije veto pro financování Ukrajiny. Pravděpodobné je naopak to, že ustoupí a umožní ostatním najít způsob, jak miliardy pro Ukrajinu zachránit i tak.

Měkký tlak

Čtěte také

Maďarsko už na přelomu roku hlásilo, že by bylo ochotno nakonec souhlasit, za podmínky, že částka 50 miliard bude rozdělena do dvou či více splátek a o každé se bude hlasovat zvlášť, což by sice pomohlo, ale Orbánovi by to umožnilo ostatní vydírat hrozbou veta opakovaně.

V posledních dnech se vyjednává už o mírnější variantě – pokud by některá členská země měla výhrady k vyplácení peněz Kyjevu, musela by se jimi Evropská rada povinně zabývat. Tato „záchranná brzda“ by Orbánovi umožnila veřejně a na nejvyšší úrovni obhajovat své stanovisko, aniž by ovšem mohl pokračování pomoci svým vetem zablokovat.

V tuto chvíli se tedy vlády EU už nebaví o možnosti obejít maďarskou hrozbu tím, že by si zmíněnou sumu rozdělily mezi sebou a poskytli Ukrajině bilaterálně. Ukazuje se, že takový postup by byl krkolomný, v každé zemi jiný, zdlouhavý a neefektivní. Představa, že by český příspěvek měla projednávat naše Poslanecká sněmovna, je docela děsivá.

Čtěte také

Kyjev krom toho potřebuje peníze co nejdřív – státní kasa bude od dubna prázdná. Bylo by tedy zajisté snazší dát mandát Evropské komisi, aby si za nejvýhodnějších podmínek peníze vypůjčila jménem celé EU a pak, pod dohledem vlád, je Ukrajině vyplácela.

Pokud se tedy povede zažehnat hrozbu maďarského veta, není pravděpodobné, že by se na programu únorové schůze objevil bod týkající se postihu Maďarska podle článku sedm smlouvy, jak to žádá europarlament.

Karel Barták

S takovým postupem by muselo souhlasit všech zbývajících 26 premiérů a prezidentů; ti radikálnější z nich by možná byli pro, ale většina si nepřeje úplně vyhlásit Maďarsku válku a dává spíše přednost „měkkému“ tlaku na kolegu Orbána.

A to přesto, že skoro všichni víceméně sdílejí názor, že Orbánova koncepce „neliberální demokracie“ je v rozporu s hodnotami EU a že jeho neustálé šermování vetem Unii vnitřně oslabuje. Pokud to dopadne takto, bude pomoc Ukrajině zachráněna – a Maďarsko bude Unii dál beztrestně škodit.

Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz

autor: Karel Barták
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.