Karel Barták: Covidový pas má k cestování po Evropě postačit

1. únor 2022

Kdo jste v posledních týdnech cestovali po Evropě, tak dobře víte, jaká to může být štrapác, nechci říct pruda. Mnohdy nejen do poslední chvíle tápete, zda do té které země potřebujete vedle povinného evropského covidového osvědčení, kterému se u nás říká tečka, navrch ještě antigenní test ne starší 24 hodin, nebo PCR test starý kolik? Dva dny? Tři dny?

A můžete vůbec letět, pokud vaše tečka obsahuje pouze informace o testu, nikoli o očkování? A jaký dotazník máte vyplnit do které země? A co dělat, pokud vaše destinace změní na evropském semaforu barvu, třeba z červené v temně rudou? Nehledě na obavy z návratu, tedy zda po vás vaše domovina nebude chtít něco, co při odjezdu ještě neplatilo. A tak dále.

Čtěte také

Evropské komisi se tato kakofonie uvnitř schengenského prostoru už dávno nelíbila. Navrhla tedy členským státům, aby si řekly, že s ní přestanou, a vrátí se ke starému dobrému covidovému pasu, tedy onomu jednotnému certifikátu, který používají občané všech 27 členských zemí.

A všechny vlády kupodivu souhlasily, dokonce i ty, které ve chvíli, kdy se o tom rozhodovalo, požadovaly po cestovatelích dodatečné testy – a těm, kdo je nemají, hrozily buď zákazem vstupu do země, nebo karanténami.

To, co ministři zasedající v Radě pro všeobecné záležitosti schválili, je zajisté jenom doporučení, které není právně závazné. Teoreticky si tedy může každý stát nadále dělat, co chce. Jenže dohoda jde ještě dál a říká se v ní, že ti, kdo ji ze sanitárních důvodů nebudou moct dodržovat, můžou pravidla zpřísnit, ale jenom pro neočkované.

Proti masovému šíření dezinformací

Takže covid pas zůstává sice v platnosti pro všechny tři kategorie – plně očkované osoby, ty, které nemoc prodělaly, a ty otestované – ale první skupina je jasně privilegovaná. Cílem úpravy je maximálně zvýhodnit očkované cestovatele a pomoct národním vládám přimět ty ostatní, aby se konečně také pro vakcínu rozhodli.

Čtěte také

Před několika týdny by taková shoda byla ještě nemyslitelná. Většina vlád se chránila před příjezdem lidí z temně rudých oblastí a každý myslel především na svou domácí situaci.

Omikronová cunami rozdíly do značné míry srovnala a zároveň vyvolala dojem, že kladivo pandemie už není tak smrtící jako před rokem. Ačkoli počty nakažených lámou rekordy napříč Evropou, nikdo se už neuchyluje k lockdownům a uzavírání škol.

Jenže právě tato jistá úleva vede k rychlému poklesu zájmu o očkování – a tomu chtějí vlády čelit i aktivitou na evropské úrovni.

Čtěte také

Evropská unie sehrála v peripetiích koronavirové pandemie za poslední dva roky jednoznačně pozitivní úlohu. Od podpory vývoje vakcín přes jejich společný nákup a distribuci, podporu vývoji proticovidových léků, zavedení jednotného „semaforu“ a posléze zejména covidového pasu se zasloužila o to, že evropské země měly pro boj s epidemií stejné, lépe řečeno stejně dobré výchozí podmínky. Certifikátů typu tečky bylo dosud vydáno 1,2 miliardy v 60 zemích, což je nejen koordinační, ale i technický, digitální a nesporně také politický úspěch.

Odpůrci očkování, kterých je v zemích Unie bohužel stále mnoho, si to dobře uvědomují – právě proto se jedna z nejpočetněji navštívených a také nejdramatičtějších demonstrací proti vakcinaci konala před několika dny v Bruselu. Zúčastnilo se jí na 50 tisíc lidí včetně delegací antivaxerů z mnoha evropských zemí.

Karel Barták

Mezi zatčenými vandaly, kteří demolovali pouliční zařízení v evropské čtvrti, byli vedle Belgičanů také Francouzi, Němci, Nizozemci i Poláci, nota bene lidé často napojení na krajně pravicové organizace.

Ministři sedmadvacítky se ostatně zavázali, že budou na národní úrovni dál bojovat proti váhavosti části populace vůči očkování a hlavně proti masovému šíření dezinformací, které tuto váhavost způsobují.

Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu

autor: Karel Barták
Spustit audio