Karel Barták: České předsednictví čeká legislativní zával z Bruselu

30. listopad 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Vlajky Evropské unie (ilustrační foto)

První, co člověka napadne při pohledu na legislativní zával z Bruselu, je obava, kolik toho spadne na Českou republiku, až bude Evropské unii předsedat ve druhé polovině příštího roku. Nebude to věru málo, ačkoli se v tuto chvíli nedá ještě přesně odhadnout, které zákony bude Unie pod českou taktovkou definitivně schvalovat a u kterých bude očekáván „pouze“ pokrok v jednání.

Na každý pád nás čeká velmi náročné období, a to ve všech rovinách – od diplomatické a expertní až po ryze politickou. Chvalme tudíž nastupující vládní pětikoalici, že se rozhodla zřídit funkci ministra pro evropské záležitosti, protože úspěšně ukočírovat složitý mechanismus Evropské unie, dosáhnout slušných výsledků a ještě si získat respekt a vylepšit pověst vyžaduje velkou znalost i koordinační kapacitu.

Čtěte také

Na která témata se máme obzvlášť připravit? Evropská komise přišla za poslední rok s hromadou novinek, které postupně pouští v podobě legislativních i nelegislativních aktů do schvalovacího procesu.

Tak třeba balíček týkající se boje proti klimatickým změnám Fit for 55 obsahuje 13 návrhů nových nařízení a směrnic nebo revize těch stávajících. Obsahují často ustanovení, se kterými česká vláda dosud nesouhlasila, nebo k nim nezaujala stanovisko.

Namátkově – snižování emisí o 55 procent do roku 2030, zvyšování energetické účinnosti budov, revize systému emisních povolenek, zpřísnění emisních norem pro automobily či leteckou dopravu, podpora pro obnovitelné zdroje. Tedy složité a kontroverzní věci.

Nabídnout vedení, vizi i kompromisy

Podobně jako návrh na zavedení uhlíkového „poplatku“ při dovozu průmyslových výrobků ze zemí mimo EU, který otevírá celou další oblast takzvaných „vlastních zdrojů“ evropského rozpočtu. Tedy velmi sporné téma související přímo s budoucí tváří evropské integrace a s filozofií jejího rozvoje.

Čtěte také

Zaděláno je také na revoluční směrnice týkající se digitalizace, dopravních či telekomunikačních sítí. Komise žádá členské státy, aby se poučily z covidové pandemie a zavedly „evropskou zdravotní unii“, a to na úkor dosud výlučných pravomocí národních vlád. Jak se k tomu postaví většina v EU, co bude prosazovat Česko a jakého výsledku bude schopné dosáhnout?

A co třeba revize národních plánů obnovy, které umožňují žádat dodatečné miliardy na obnovu ekonomik? Komise o nich nechce ani slyšet, ale vlády je budou prosazovat. Jak se k tomu Praha postaví? A co řekne těm, kteří budou naléhat na zastavení toku evropských peněz do Polska a Maďarska kvůli nedodržování zásad právního státu?

Na přetřes přijde napřesrok také složité téma evropské obrany. Pravděpodobně se budou dál vyhrocovat vztahy s Ruskem a možná i s Čínou. Česko hodně mluvilo o tom, že by rádo pohnulo s přistupováním západobalkánských zemí do unie; bude však něco takového vůbec možné při zhoršujícím se stavu demokracie v Srbsku i jinde a značné nechuti západní Evropy otevírat dveře dalším postkomunistickým zemím?

Karel Barták

Přípravy českého předsednictví dosud provázel v politické rovině naprostý nezájem. Expertní rovina utrpěla spořivou mánii premiéra Andreje Babiše (ANO), který se rozhodl šetřit opravdu na nesprávném místě. Ministr Mikuláš Bek (STAN), pokud bude jmenován, nemá už čas na zásadní nápravu.

Pokud však nová vláda povýší tento úkol na první prioritu, je zde stále ještě šance předsednictví v unii dobře zvládnout. Předvést, že jsme se dokázali odborně připravit, že máme své představy, politickou odvahu, že vnímáme zájmy a preference našich partnerů a také dokážeme nabídnout jak vedení a vizi, tak prostor ke kompromisům.

Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu

autor: Karel Barták
Spustit audio