Kapsy chudým naplníme! Polská vláda před volbami slibuje třinácté důchody a daňové prázdniny

Předseda polské vládnoucí strany PiS Jarosław Kaczyński při tiskové konferenci v Sejmu (archivní foto)
Předseda polské vládnoucí strany PiS Jarosław Kaczyński při tiskové konferenci v Sejmu (archivní foto)

Poláky stále více udivují sliby v sociální politice, jimiž se předseda vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Jarosław Kaczyński snaží získat přízeň voličů.

Na svém webu to píše německá rozhlasová stanice Deutschlandfunk.

Podle ní právě navýšení sociálních výdajů zajistilo konzervativní partaji absolutní většinu v parlamentních volbách v roce 2015. Otázkou teď ale zůstává, jestli se nyní podobná opatření dají z veřejných financí zaplatit.

Výstup Kaczyńského na jednom ze stranických sjezdů natolik zaujal volební stratégy Práva a spravedlnosti, že ho zapracovali do předvolebního spotu před blížícím se soubojem o křesla Evropského parlamentu. Předseda během několika minut spolustraníkům i voličům nasliboval miliardy. Mnozí ekonomicky poučení komentátoři teď ale nad jeho slovy kroutí hlavou, dodává Deutschlandfunk.

Zdroje jsou, ale...

Zvyšování přídavků na děti, třinácté důchody, daňová svoboda pro mladé a mnoho dalších zvýhodnění v duchu hesla „každému něco navíc“, to vše Kaczyński přislíbil. „Člověk, který má prázdné kapsy, není svobodný. A my ty kapsy chudým naplníme!“ zdůvodnil politik své plány.

Rodinám se vede lépe, říkají Poláci. Právo a spravedlnost i proto v poločase vyhrává

Polsko

Polská vláda má za sebou poločas a vyhrává, řekli by příznivci fotbalu. Jsou to přesně dva roky, kdy se po volbách ujala moci konzervativní strana Právo a spravedlnost. I přes domácí rozsáhlé protesty proti některým jejím reformám a narůstajícím sporům v zahraničí ale doma její podpora roste. Podle listopadového průzkumu agentury Kantar by ji volilo 38 a podle institutu CBOS dokonce 45 procent voličů.

Podobné vábničky patřily vedle nacionalistických tónů k tématům Práva a spravedlnosti už v roce 2015, kdy strana triumfovala v parlamentních volbách. Už tehdy však odborníci varovali, že země takové kroky nemusí finančně unést, a poukazovali především na výši přídavků na děti.

V realitě Polsko kvůli těmto dávkám, které zaujímají asi jedno procento hospodářského výkonu země, nezbankrotovalo. Vděčí za to také hospodářské konjunktuře, díky níž se sociální podpora financuje lépe. Do státní kasy přitéká sice méně, než se vydává, ale rozpočtový deficit se v současnosti stále ještě pohybuje hluboko pod dvěma procenty HDP.

Nicméně někteří liberálové bijí v souvislosti se štědrostí vlády na poplach a varují před možnou krizí ve stylu Řecka. Jedním z nich je ekonom Leszek Balcerowicz, který je považovaný za strůjce liberálních reforem po pádu komunismu v devadesátých letech.

„Stejně jako Řekové jsme dlouhou dobu využívali dobré hospodářské kondice státu a peněz z Evropské unie, ale tato zlatá žíla se blíží ke konci. Není to tak, že člověk, který si jednou vytáhne šťastný los, si ho vytáhne i podruhé. Propaganda Práva a Spravedlnosti se tak ale tváří,“ kritizuje Balcerowicz.

Rozhazování místo inovací

Nejsou ale podobné obavy přehnané? Například politicky tolik neangažovaný ekonom Witold Orłowski, který přednáší na Vistulské univerzitě ve Varšavě, má za to, že přídavky na děti snížily chudobu mnohočetných rodin. Očekávaný vliv na zvýšení porodnosti ale prý neměly. „Lze říct, že program je sice drahý, ale na druhou stranu ne tak špatný,“ myslí si akademik.

Polsko vytáhlo do boje za volný trh. Francie a Německo myslí jen na sebe, tvrdí komentátor

Polský premiér Mateusz Morawiecki

Varšava společně s vládami dalších šestnácti členských států Evropské unie vytvořila koalici, která chce v unijních orgánech blokovat údajné pokusy o omezení svobodné konkurence ze strany Německa a Francie.

Nicméně většinu polských ekonomů znervózňuje současný sociální balík, který by výdaje zdvojnásobil. Vláda ho navíc chce prosadit zrychleně ještě před podzimními parlamentními volbami. „Obavy plynou z toho, že sliby nevycházejí z ekonomického kalkulu, ale že se spíše jedná o politické předvolební gesto,“ kritizuje Orłowski.

V jeho pohledu by si Varšava měla uvědomit, že země navzdory dobrému finančnímu stavu stále zaostává za Západem. „Týká se to například oblasti technologií. Vláda proto musí hledat prostředky na inovace, aby odstup snížila,“ vysvětluje profesor ekonomie Orłowski.

Premiér Mateusz Morawiecki, který se dříve živil jako bankéř, po nástupu do funkce sliboval, že vláda bude razantně investovat zejména do technologického rozvoje. Teď už ale taková rétorika utichla. V tomto ohledu také premiér odmítl potřebu výdaje korigovat, když se nedávno rozpočet schvaloval.

Přesto se ale nezdá, že by Polsku hrozil řecký scénář. Nepravděpodobné to je podle německé stanice už proto, že země není součástí eurozóny a disponuje tak vlastní měnou.

V případě finanční krize, ke které by mohlo dojít například náhlým zhoršením ekonomické kondice Německa, tedy největšího polského obchodního partnera, by byla Varšava odkázaná sama na sebe. Zároveň by ale mohla devalvovat svou měnu, podotýká německá rozhlasová stanice Deutschlandfunk.

Spustit audio

Související