Kapsch dostane další zakázku

Jedná se o stavbu mýtného systému, který byl zaveden počátkem letošního roku. Dodejme, že byl zaveden neúspěšně, a pokud něco dokázal, tak provoz na silnicích ještě zkomplikoval. Možná to souvisí se způsobem, jak byla veřejná zakázka na systém vypořádána.

Stručně připomeňme tři předchozí kapitoly. Koncem roku 2004 požádal německý kancléř Gehrard Schröder českého premiéra Stanislava Grosse, aby změnil podmínky soutěže o mýtný systém, protože zvýhodňují firmy, které chtějí kontrolovat auta pomocí mýtných bran. Ty, které chtějí kontrolovat dopravu přes satelit, prý nemají šanci.

Česká republika nereagovala a do soutěže se tak přihlásili čtyři zájemci, kteří chtěli stavět a deset let provozovat mýtné brány.

Druhou kapitolou skandálního vývoje bylo vyhlášení výsledků soutěže v listopadu 2005. Vyhrála společnost Kapsch. Vyhrála i přesto, že slíbila postavit systém za 22 miliard korun, což je o sedm miliard vyšší částka, než požadovala nejlacinější nabídka. Ministerstvo dopravy ovšem všechny konkurenční nabídky vyřadilo z nedůležitých formálních důvodů, a tak to šlo.

Třetí skandál se odehrál v červnu 2006, kdy ministr dopravy Milan Šimonovský přidal ke smlouvě o stavbě mýtného systému první dodatek. Šlo o to, že Kapsch slíbil postavit mýtné brány na všech dálnicích, rychlostních silnicích i silnicích 1. třídy do ledna 2007. Šimonovský povolil dostavět brány na silnicích první třídy o půl roku později. Jak se ukázalo letos, porušil přitom zákon o veřejných zakázkách. Nový ministr dopravy Aleš Řebíček ovšem mezitím napsal druhý dodatek, který poměry mezi státem a dodavatelskou firmou reguloval jiným způsobem, na včasné spuštění systému ovšem rezignoval také on. Zatím poslední skandální událostí, která zřejmě nastane v nejbližších dnech, se stane podpis už třetího dodatku ke smlouvě o mýtném systému.

Ministr Řebíček s požehnáním vlády definitivně rozřešil, jak dokončit systém mýtných bran. Kapsch je nemusí stavět na většině silnic první třídy, ale osadí jimi všechny úseky dálnic, které se začnou stavět v příštích deseti letech.

To je v zásadě šalamounské řešení složitého problému, jenže třetí dodatek zakázku zároveň rozšiřuje. Relativně mírným přilepšením pro dodavatele může být zakázka, aby Kapsch dodával všem nákladním i osobním automobilům elektronické dálniční známky. Zároveň by měl zpracovávat data z mýtných bran a navrhovat dopravní řešení pro Českou republiku.

To nejsou příliš velké zakázky a není dokonce úplně jisté, jestli nakonec nebudou ze třetího dodatku vyškrtnuty.

Důležitější je to, že stát chce na silnicích první, druhé a třetí třídy přece jen zavést mýtným systém pomocí satelitů, které původně odmítal. V dodatku je tedy domluveno, aby Kapsch připravil software, který by zajistil, aby spolu oba mýtné systémy komunikovaly. Rozšíření zakázky je zdůvodněno tím, že nejsnáze může software dodat firma, která už zpracovala technologicky příbuzné řešení systému mýtných bran. Zároveň se tím v dodatku nepřímo slibuje, kdo bude dodavatelem satelitního systému. Logicky se svěří zakázka opět Kapschi, který vytvořil technologicky příbuzné řešení, totiž software pro komunikaci mýtných bran a satelitů. Mezi experty převládá názor, že o úspěchu Kapsche není možné pochybovat. Celkové doplnění zakázky může být nakonec několikanásobně vyšší, než 22 miliard.

Jde pochopitelně o velmi netradiční využití zákona o veřejných zakázkách, protizákonného však na tom asi nic není. To potvrdil už antimonopolní úřad.

Z pohledu ministra dopravy je takový výsledek zavádění mýta nejsnadnější cestou, jak vyřešit několik obchodních problémů jednou ranou. Říká to například dopravní poradce Ivo Rýc ze společnosti Econsult.

Z pohledu veřejnosti nemusí být tento výsledek úplnou katastrofou. Zakázka byla vypsána mimořádně špatně, Kapsch je však dnes silnou mezinárodní firmou, která má zájem aby systém přece jen nějak fungoval. Možná se tedy Češi po letech funkčního mýtného systému přece jen dočkají. Věřme tomu.

Přesto zůstává nepříjemný pocit ze zjištění, jak šikovně dokážou čeští politici obcházet zákony, aby prosadili cíle, které nemají ani příliš dobře promyšlené. A také zbylo zklamání z toho, že se při výstavbě mýtného systému utratí zbytečně miliardy, možná dokonce desítky miliard. O přesné částce je možné spekulovat. Bohužel se tím na ztrátách už nic nezmění.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .