Kapitalismus předvedl selhání racionality v přímém přenosu, tvrdí politolog

„O krizi kapitalismu se diskutuje vážně i mezi renomovanými autory. Mnozí říkají, že kapitalismus přichází do svého konečného stádia,“ uvedl v pořadu Pro a proti politolog a publicista Ondřej Slačálek.

O tom, že kapitalismus čelí vážné krizi a její součástí jsou i pochybnosti, jestli jde o skutečně tržní systém, není příliš pochyb, vysvětlil expert.

„Každý systém získává legitimitu svými přísliby. Viděli jsme, že reálný socialismus tyto přísliby dosti drasticky nesplnil, a to jeho legitimitou výrazně otřáslo. Kapitalismus dal také přísliby: že umožní každému maximálně realizovat své osobní schopnosti a že je v souladu nebo až v předjednané harmonii s demokracií.“

Kapitalismus předvedl selhání racionality v přímém přenosu před očima mladé generace, které se neustále opakovalo, že nevíme, jestli nebude generací ztracenou. Proto je logické, že je poptávka po nějaké podobě racionality. Ondřej Slačálek

Čínský příklad, ale i řada dalších, ukazují, že v nutném souladu s demokracií není. „Vidíme, že kapitalismus je slučitelný i s velmi nedemokratickými způsoby vlády, stejně jako socialismus.“

Také současná nezaměstnanost evropské mládeže ukazuje, že kapitalismus nenaplňuje to, co slibuje. „Tito lidé ještě ani nedostali příležitost své schopnosti předvést.“

Politolog připomněl, že reálný socialismus se projevil jako iracionální systém. „Sliboval kontrolu ekonomiky rozumem.“

„Po roce 2008 se i kapitalismus projevuje jako velmi neracionální systém. Zavádí tržní disciplínu vůči slabým hráčům, ale zároveň se z veřejných rozpočtů kompenzují velcí hráči, kteří jsou příliš velcí na to, aby zkrachovali. Co to je za tržní systém, co to je za kapitalismus, co to je za racionalitu?“ ptal se politolog.

Bývalý politik, někdejší ministr a poslanec za ODA Pavel Bratinka, upozornil, že krize kapitalismu je permanentním tématem. „Útoky a kritika zřízení založeného na tržní ekonomice probíhá vlastně nepřetržitě.“

„Kritické hlasy jsou dnes jen početnější... Důvod menší obliby systému, ve kterém mladí žijí, byl způsoben především hospodářským otřesem v roce 2008.“

Bratinka objasnil vztah mezi demokracií a kapitalismem: „Jakmile máte ekonomiku, která umožňuje, aby si lidé hledali práci sami a dosáhli určitého postavení vlastní silou, tak dříve nebo později budou požadovat politické svobody a podíl na moci.“

Nevíme, jestli u mladých nejde jen o nespokojenost se stávajícím systémem. Rozhodně si nemyslím, že by dali přednost tzv. reálnému socialismu. Pavel Bratinka

„Mladí mají zřejmě pocit, že je možné skloubit výhody kapitalistické, tedy svobodu podnikání, neustále nové služby a výrobky s menší nejistotou ohledně osobní budoucnosti a dostupností práce, která odpovídá jejich představě a schopnostem.“

To je ale podle bývalého ministra iluze. „Jak chcete plánovat, že bude vždy odbyt pro práci konkrétního člověka?“

Kritika kapitalismu na základě finanční krize z roku 2008 ukazuje prý jen na neznalost. „V USA měly vládní organizace podporovat trh s hypotékami. Tak zbavily banky, které je poskytovaly, rizik nesplácení. To vyvolalo volnou zábavu investorů, kteří mohli investovat do něčeho bez rizika, protože věděli, že to nakonec uhraje vláda.“

„Když se zachraňovaly bankovní domy, tak se nikdy nezachraňovali jejich vlastníci, ti šli do kytek, ale vklady obyčejných lidí a podniků. A to je správný typ záchrany,“ obhajoval kapitalistické principy Pavel Bratinka.