Kandidáty ANO máme volit kvůli telefonu na Babiše, který vše zařídí. To je nebezpečné, tvrdí komentátor Honzejk
Do komunálních a senátních voleb zbývá jen o něco málo víc než týden a na tuzemských veřejných prostranstvích je to vidět. Je ale z předvolební kampaně znát i to, že volit se bude do obecních zastupitelstev a ne do Poslanecké sněmovny?
Podle komentátora Hospodářských novin Petra Honzejka se lidé ve velkých městech většinou orientují podle celostátní politiky, zatímco v malých městech jde spíše o místní znalost – tedy o to, jaký je jejich starosta a komu mohou věřit. Jinak je tomu prý ale u hnutí ANO, které lidé volí hlavně kvůli osobě Andreje Babiše. A to podle Honzejka může být i nebezpečné.
Petr Hartman: Oslabí komunální volby dominanci hnutí ANO?
V Česku se traduje, že voliči mají tendenci vyvažovat. V říjnu se názorně ukáže, zda to bude platit i pro volby komunální. Podle této logiky by nemělo výrazně uspět hnutí ANO. To dominovalo ve volbách sněmovních a v podzimních by se tudíž mělo podle tohoto principu propadnout z prvního místa o několik příček níže.
„Popírá to základní strukturální dělení politiky. Samospráva je i z ústavy nezávislá na státní správě. V osobě Andreje Babiše ale obě sféry splývají. Lidem se říká, aby někoho volili, protože má telefon na premiéra. Říká se jim, že centralizace moci v jedněch rukou je skvělá věc. A od toho jsme krok od přitakání tomu, že státostrana je skvělý projekt,“ varuje.
Politici podle Honzejka voliče podceňují a některé strany Česko popisují jako zemi, ve které panuje málem výjimečný stav. „V Praze ODS rozvěsila plakáty s heslem pořádek proti anarchii. Prostá evidence říká, že Praha je bohaté město a Česko je šestá nejbezpečnější země na světě,“ uvádí.
Celá kampaň je vyhrocená a pracuje s motivy strachu a obav. Je to výsledek toho, že českou politickou scénu ovládají strany, které s těmito tématy pracují.
Petr Honzejk
Na druhé straně ale stojí reálná poptávka voličů, kteří si uvědomují, že jde o komunální volby, nikoli sněmovní. Téma bezpečí tak pro ně například v Praze není tak zásadní, více je zajímá dostavba vnějšího okruhu města nebo zlepšení dopravní infrastruktury. „Až někde hluboko dole jsou ta strachová témata,“ zdůrazňuje Honzejk.
Třetiřadí politici
„Nejsou lidi. Politické strany řeší problém, že nemají lidi, které by mohly v regionech postavit. A to je alfa a omega. Logicky pracují s materiálem, který mají, a dávají druhou nebo třetí kategorii. A tomu odpovídají i ty kampaně,“ hodnotí mediální odborník Daniel Köppl.
Podoba předvolebních kampaní ovšem nevypovídá jen o politicích. „Říká to něco o tom, co si politici myslí o nás. Na co slyšíme. Můžeme tu mudrovat nad tím, že politici jsou populisté, ale evidentně se někde v kancelářích debatovalo o tom, že Češi nejsou zrovna nejbystřejší národ,“ dodává.
Zažíváme odklon od klasických stran ve prospěch osobností. Hnutí ANO do všech regionů umístilo Andreje Babiše. I tam, kde prokazatelně ani signál mít nebude.
Daniel Köppl
Ředitel vydavatelství Empresa Media vidí zásadní problém v tom, že regionální politici po celé volební období nekomunikují, a probouzejí se teprve před volbami. Zároveň ale upozorňuje i na to, že dění v regionech příliš nezajímá ani média.
„Všechny redakce sídlí v Praze. A všichni máme pocit, že Praha je pupek světa,“ tvrdí Köppl. V Česku tak prý nevyrostli silní regionální politici, jako je tomu například v Německu, s výjimkou například senátora Jiřího Čunka (KDU-ČSL).
Související
-
První předvolební debata: Velkým problémem města Jesenice je doprava. Co pomůže?
Jesenice u Prahy je příměstské sídlo. Jak přibývá obyvatel, tak i problémů. Zástupce všech subjektů, které v Jesenici kandidují, pozval k veřejné debatě Jan Pokorný.
-
Druhá předvolební debata: V Chanovicích nechtějí jaderné úložiště
V pořadí druhá předvolební debata se konala v Chanovicích. Moderátor Jan Pokorný se ptá Petra Kláska, Michala Krecha, Michala Komana a Petra Čotka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.