Kamiony před sjezdem

5. září 2008

Ministr životního prostředí a předseda Strany zelených Martin Bursík může slavit. Podařilo se mu přece jen domluvit omezení jízdy kamionů o víkendu. Nebude jako dosud platit pouze o prázdninách, ale po celý rok. Úplně přesně řečeno nebudou smět kamiony jezdit v pátek mezi třetí a šestou hodinou odpoledne a také celou neděli, s výjimkou dvou hodin před půlnocí. To je úspěch, který přišel pro Bursíka v pravý čas, tedy v týdnu před stranickým sjezdem, kde bude obhajovat funkci předsedy.

0:00
/
0:00

Dohoda nad kamiony určitě nebyla v tomto termínu uzavřena náhodou. Také z pohledu nejsilnější vládní strany je ODS výhodné, když bude mít předseda Zelených po ruce silný argument, jak se vládní spolupráce vyplácí.

Bursík k tomu může dodat, ať jeho odpůrci ve straně také vysvětlí, co už dokázali zařídit a prosadit z programu své strany.

Přitom je skutečně těžké popřít, že víkendovým zákazem jízdy kamionů dokázali Zelení prosadit opatření, které vítá většina populace. "Dobře, že tu máme takovou ekologickou stranu," může si říct občan. Ke všemu to byla těžká práce, protože dopravní firmy dokážou účinně lobovat a překonat jejich odpor nebylo vůbec snadné.

Abychom ve chválách tak úplně rychle neustávali, tak můžeme připomenout, že na kamionové dohodě je zvlášť cenná racionální argumentace, o kterou se Bursík neustále opíral a z níž během dlouhých měsíců jednání neslevil.

Je to unikátní příklad, že bude možné rozumným způsobem změnit poměry v celém dopravním sektoru. Nutno upozornit, že zatím se ministru Bursíkovi v jednání s dopravním kolegou Alešem Řebíčkem příliš nedařilo a zastání nenašel ani u Topolánka. Používá sice stejně racionální argumenty jako u kamionů, ty ovšem nezabírají.

Teď se však objevila naděje, že zabrat můžou. Ministr životního prostředí také už přichází s analýzou, že veřejná doprava na železnici je mnohem pomalejší, než osobní doprava po silnici. K životnímu prostředí je ovšem železnice mnohem ohleduplnější, navíc při stálém nárůstu automobilového parku českých občanů se tuzemské silnice stále víc blíží ke kolapsu a to nejen v okolí Prahy.

Dopravní investice tedy vyžadují promyšlený postup, což se neděje, ale místo toho se staví tam, kde to není potřeba. Odkládají se však stavby, o kterých každý záhy pochopí, že jsou nezbytné.

Dnes už nejen politici strany Zelených, ale také středočeský hejtman, občanský demokrat Petr Bendl žádá investice do železnic, které spojí hlavní město s jeho zázemím ve Středočeském kraji.

Lidovecký místopředseda Roman Línek shodně se Zelenými zase žádá, ať už se konečně řeší neudržitelný stav na dálnici D1 stavbou nového spojení Prahy s Moravou, konkrétně z Hradce Králové do Olomouce. Řeč může přijít i na další stavby. Podporu jak zlepšit plánování investic slíbil i prezident Nejvyššího kontrolního úřadu František Dohnal.

Téměř by se chtělo říct, že se rozumná politika vyplácí. Občanům tím, že se odstraní nepříjemnosti, které s sebou nese ekonomický rozvoj, a také tím, že se zlepší veřejná dopravní infrastruktura. Strana zelených se zase stane uznávanou součástí politické scény.

A neocení to jen Češi, ale dokonce i sousední země. Konkrétně v Německu a v Rakousku se zájmem sledují, jak se Straně zelených daří v pravicové koalici. Tamní ekologické strany se vždy držely spíše na levici, teď jim Bursíkův experiment otevírá nové politické možnosti napravo.

Ovšem není správné přehánět. Naděje ke zlepšení dopravní politiky mohou být ohromné právě z toho důvodu, že zatím neexistuje v žádné rozumné podobě. A jeden krok k lepšímu ještě neznamená, že se stejným směrem půjde úspěšně dál.

Také je nezbytné se zastat Bursíkových konkurentů ve straně. Dá se říct, že je to až nespravedlivé, když premiér Topolánek umožnil předsedovi Zelených tak vyniknout těsně před sjezdem. Jak s ním teď mají odpůrci vedení první místopředsedkyní Danou Kuchtovu bojovat.

Těžko říct, jestli jsou jejich argumenty horší, než ty Bursíkovy. Spor o to, jak demokratické poměry mají být poměry uvnitř strany, je sice srozumitelný jen pro členskou základnu, ale měly by se vyřešit nějak na úrovni, aby Strana zelených nesklouzla směrem, kam se propadají ostatní strany: tedy aby se nestala zájmovým uskupením, kterému jde především o to, aby se jeho členové dostali tam, kde se rozdělují peníze. Je možné najít také argumenty, že i v té dopravě se mohlo dělat víc. Předseda Martin Bursík má tedy možnost všechny protivníky převálcovat prostě tím, že upozorní na své vládní výkony. V emotivním prostřední stranických bojů je pokušení použít takových prostředků zvlášť velké. Bursíkův politický profil ovšem vylepší, když místo toho své odpůrce vyslechne a pokusí se s nimi dohodnout.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

autor: Petr Holub
Spustit audio