Kamila Pešeková: Jak Andrej Kiska na chvíli vzkřísil Československo
Bývalé Československo vstalo v úterý na pět minut z mrtvých, a to aspoň prostřednictvím televizních obrazovek.
Stalo se tak díky projevu slovenského prezidenta Andreje Kisky při příležitosti 50. výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa. Mohli ho vidět i čeští diváci, když Kiska jaksi „zaskakoval“ za svého českého kolegu Miloše Zemana.
Petr Hartman: Za Zemana zaskočí Kiska
Prezident republiky pronese ve vysílání České televize projev k 50. výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. Na obrazovce se Miloš Zeman přesto neobjeví.
Ten jak známo odmítl výročí okupace komentovat, natožpak aby pronesl nějakou oficiální řeč. Dokonce i pietní akty, kterých se ve výroční den konaly v celé České republice stovky, se musely obejít bez hlavy státu.
Kiska pronesl jednoduchý a jasný projev, který se obešel bez patosu, stejně tak i bez velkých intelektuálních figur. Uvedl v něm mimo jiné, že je důležité mít spojence, kteří sdílejí stejné hodnoty.
Apeloval také na to, aby dosud žijící pamětníci a zejména rodiče svým dětem předávali informace o podstatě, pozadí a následcích tehdejších událostí. Není totiž vyloučeno, že v nedaleké budoucnosti budou lži a nepravdivá tvrzení o srpnu 1968 podávány tak přesvědčivě a rafinovaně, že je nepůjde odlišit od pravdy a skutečnosti.
Vztahy jako nikdy předtím
Kiskův proslov je ale kromě jeho federálního rozměru zajímavý ještě i z jiného důvodu. Na Slovensku si dosud události 21. srpna připomínali jinak než letos. Svou roli mohla sehrát i skutečnost, že 21. srpen byl v minulosti tradičně zastíněn výročím Slovenského národního povstání z 29. srpna, kdy se naopak konaly v celé zemi vzpomínkové akce.
Jindřich Šídlo: Kiska opravdu není Zeman
Nedělní rozhovor České televize se slovenským prezidentem Andrejem Kiskou vyvolal očekávané reakce na očekávatelných místech.
Především ale takzvaná normalizace, která po srpnových událostech následovala, postihla víc českou část tehdejší společnosti. Na Slovensku naopak přinesla 70. a 80. léta rozvoj průmyslu, posílenou výstavbu bytů, a tím i výrazný rozvoj měst. Pro mnohé to bylo období, během něhož si dokázali nashromáždit skromný majetek.
Normalizace svého času jakoby vyřešila i nejpalčivější problém, který Slováci vnímali desítky let. Tím bylo jejich nerovnoprávné postavení ve státě. Vyřešila to až novela ústavy, která federalizovala Československo.
Stalo se tak zákonem z října 1968. Ten schválilo tehdejší Národní shromáždění Československé socialistické republiky i proto, aby napětí ve společnosti vzniklé potlačením pražského jara, se nepřelilo v národnostní spory mezi Čechy a Slováky. Praxe ale ukázala, že model socialistické federace příliš nefungoval a vedl k novým problémům.
Vyústil tak časem v samostatnost obou republik. A také k tomu, že vztahy mezi nimi jsou dnes tak dobré jako nikdy v historii. Bez toho by slovenský prezident Andrej Kiska ve veřejnoprávní České televizi hovořit nemohl. Měl by teď být na řadě Miloš Zeman?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
