Kamila Pešeková: Chcete „morčacie mäso“? Stačí umět slovensky

Pravděpodobně si to myslí předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček, který nedávno navštívil Slovensko. Při této své první zahraniční cestě v roli šéfa dolní komory českého parlamentu podotkl, že zatímco čeština je na Slovensku běžná a děti ji znají z televize, české děti ztrácí schopnost slovenštině rozumět. Proto je důležité slovenštinu českým dětem přiblížit.

Jak toho chce dosáhnout, nějak zvlášť nekonkretizoval. Jednou z cest by samozřejmě bylo, pokud by se v médiích v Česku objevovalo víc slovenštiny. Jak toho ale dosáhnout? Předepsat slovenštinu ve formě nějaké kvóty? Pokud ano, koho by se týkala? Pouze veřejnoprávních médií nebo i soukromých?

A je ještě něco takového dnes vůbec reálné, když zejména mladí lidé, kteří by měli být zřejmě hlavní cílovou skupinou podobných projektů, všeobecně ustupují od sledování tradičních sdělovacích prostředků v podobě novin, televize nebo rozhlasu? Asi je to pouze jeden z řady vzdušných zámků, kterých se objevila za posledních 25 let řada.

Jako daleko konkrétnější se proto jeví jiné trendy potvrzující nadstandardní charakter česko-slovenských vztahů. Například skutečnost, že v Česku vyhrál parlamentní volby někdo, kdo pochází ze Slovenska.

Radek Vondráček z hnutí ANO|foto: ANO 2011

Čvarga, mláka, omrvinky a atramentová machuľa

Bezproblémové vztahy obou národů, které nemají v Evropě asi obdoby, trvají od dob rozdělení federace. I když jsme první roky po vzniku samostatné České a Slovenské republiky hledali způsob, jak vzájemné vztahy nově uspořádat nebo nastavit, nakonec se ukázalo, že nic se měnit nemusí. Dokonce ani hraniční kontroly, pro mnohé tak absurdní, nedokázaly tomu zabránit a čilé vzájemné vztahy existují dodnes.

S porozuměním slovenského jazyka ale může mít problém nastupující generace, která soužití obou národů v jednom státním útvaru nezažila.

Slova jako trblietať sa, čvarga, mláka, omrvinky i téměř klasickou atramentovou machuľu by česká mládež překládala pouze se slovníkem. Těch je ale málo a jejich kvalita je diskutabilní. Nezbývá, než budovat vzájemné vztahy a vysvětlit si jazykové rozdílnosti osobně.

Jednou z cest, jak toho docílit, může být přetrvávající zájem o studium. Na českých vysokých školách studuje více než 22 tisíc studentů ze Slovenska. Je to šestkrát víc než třeba před 17 lety. Největší zájem Slováků je o univerzity v Brně. O studium na Slovensku má zájem pár tisíc Čechů. Je to sice málo, ale důležité je, že zájem neuvadá.

Československo|foto: Wikimedia Commons, Public domain

Ani to ale nezabrání komickým situacím. Například, pokud by si slovenský host v české restauraci objednal „morčacie mäso“, vysloužil by si pravděpodobně jen nechápavý až soucitný pohled číšníka. Protože v Česku se morčata nejedí. Na Slovensku taky ne, slovenský host by požadoval pouze – krůtí maso.