Petr Hartman: Volební nadšenci si v Česku užili rok 2024
Česko je zemí zaslíbenou. Alespoň pro milovníky voleb. Nabízí je jim prakticky každoročně a někdy dokonce hned několikrát. Platí to pro rok 2024. Pokud měl člověk štěstí, mohl do volební místnosti zamířit hned třikrát.
Pokud však volební nadšenec bydlí v Praze a v jeho okrsku se nevybíral nový senátor, dostal příležitost projevit se pouze při volbách evropských. Ty však nepovažují lidé za nejdůležitější.
Čtěte také
Když k tomu přidáme volby krajské a do třetiny Senátu, dostaneme kompletní volební nabídku v roce 2024. Neočekával se od ní zásadní dopad na celostátní politiku. Odpovídal tomu i zájem veřejnosti. Ta se k volebním urnám nehrnula v počtu, který by výrazně vybočoval z obvyklých zvyklostí.
K překvapením rovněž nepatřily výsledky evropských a krajských voleb. V nich podle očekávání zvítězilo hnutí ANO. V prvním případu to nebyl úspěch dominantní. Při přepočítání na křesla bylo ANO úspěšnější pouze o jedno než koalice Spolu. Ta sice přišla ve srovnání s rokem 2019 o jeden mandát, ale vzhledem k nepopularitě Fialovy vlády nešlo takovýto výsledek považovat za propadák.
Zmrtvýchvstání komunistů
Čtěte také
Ten naopak zaznamenali Piráti, kteří ztratili dvě křesla a musí se spokojit s jednou europoslankyní. Šlo o další neúspěch této strany. S odstupem doby se dá tvrdit, že to byl začátek konce Ivana Bartoše v čele Pirátů.
Zároveň evropské volby přinesly návrat komunistů, byť pod hlavičkou Stačilo. Právě nápad předsedkyně KSČM Kateřiny Konečné schovat komunisty pod tuto značku stačilo k zisku dvou mandátů.
Další výraznou osobností evropských voleb se stal Filip Turek. Ten v kampani zaujal část veřejnosti natolik, že do Evropského parlamentu dostal Motoristy společně s Přísahou. Vybojoval pro ně dva mandáty a byl stejně úspěšný jako vládní Starostové.
Čtěte také
Dominanci hnutí ANO na tuzemské politické scéně potvrdily krajské volby. V nich ANO zvítězilo hned v deseti krajích ze třinácti. Prohrálo pouze v regionech, kde proti němu stáli výrazní lídři konkurenčních kandidátek. V Jihočeském kraji to byl občanský demokrat Martin Kuba. V Jihomoravském kraji lidovec Jan Grolich. V Libereckém kraji potom Martin Půta za Starosty.
Tentokrát výsledek hnutí ANO ve většině regionů neumožňoval jeho vytěsnění z krajských vlád. Takže první místo ve volbách proměnili v hejtmany. Neplatilo to pro Pardubický kraj, kde tuto funkci dobrovolně přenechalo ANO dlouholetému hejtmanovi a sociálnímu demokratovi Martinu Netolickému.
Úspěšné nebylo hnutí ANO ani ve Středočeském kraji. Tam se proti němu spojili Starostové s koalicí Spolu a dohromady získali nejtěsnější většinu v zastupitelstvu. Přitom ANO bralo souboj v tomto regionu velmi prestižně a za počet získaných hlasů si Karel Havlíček vysloužil od Andreje Babiše přirovnání k Bohu.
Čtěte také
Do vedení některých krajů pronikli také představitelé SPD a komunistů. Spolupráce s hnutím ANO může sloužit jako případný test podobného modelu vládnutí na celostátní úrovni. Zda k tomu budou mít příležitost, o tom rozhodnou až výsledky sněmovních voleb na podzim 2025.
Naopak známé je nové složení Senátu. Do něj proniklo 5 kandidátů hned v prvním kole, což bylo nejvíc v historii České republiky. Kolo druhé potom rozhodlo o posílení pozic hnutí ANO v horní parlamentní komoře. Přesto si vládní koalice udržela v Senátu pohodlnou většinu.
Dalo by se říci, že volební rok 2024 naplnil očekávání. Nezpůsobil na tuzemské politické scéně zásadní zemětřesení. Vláda kvůli volebním výsledkům nepadla. Přesto se její sestava ztenčila. Opustili ji Piráti a jejich mizerné zisky ve volbách k tomu značnou měrou přispěly.
Zároveň došlo k zmrtvýchvstání komunistů, byť pod značkou Stačilo. V neposlední řadě na tuzemskou politickou scénu vtrhla osoba Filipa Turka a s ním i Motoristé. Ti živí naději, že podobně úspěšní budou i v blížících se sněmovních volbách. Zkrátka příznivci voleb se mají i v roce 2025 na co těšit.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
