Jurásková na rozcestí

Největší šanci mají v těch resortech, kde dosavadní ministři odešli od rozdělané práce případně se jim příliš nedařilo. Možnosti se nabízejí i těm správcům resortů, kteří mají ambici připravit koncepty, které by uskutečnili jejich nástupci.

Nutno dodat, že při obecném nedostatku odborně způsobilých politiků v Česku se mohou ti úspěšní v politice udržet, zvlášť když bude příští vládu sestavovat strana, která je na ministerský post úřednické vlády nominovala.

Příkladem aktivního úředníka může být ministryně Dana Jurásková, která se do změn ve zdravotnictví pouští s velkou vervou.

Zpočátku to vypadalo, že může být nejvýš poslušnou vykonavatelkou záměrů zdravotnických politiků z ODS, kteří jí funkci nabídli. Dnes se však ukazuje něco jiného. Ministryně Jurásková je původem z Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze-Krči, počátkem roku se však stala ředitelkou Všeobecné fakultní nemocnice v Praze na Karlově náměstí. Dnes už to není největší nemocnice v zemi, ale její lékaři mají stále stejný vliv jako dříve. Ve spojení s lékaři z Fakultních nemocnic v Motole a na Vinohradech jsou vůbec nejsilnější zájmovou skupinou v resortu. Žádný politik ODS nedokáže pražským doktorům čelit a tak může ministryně Jurásková prosazovat své záměry relativně snadno.

V tom se podobá své předchůdkyni Zuzaně Roithové, která bývala ředitelkou z Vinohrad a vstoupila do politiky jako ministryně zdravotnictví v Tošovského vládě před jedenácti lety. A i když měla jen šest měsíců na svou práci, patří zhruba ke třem nejúspěšnějším ministrům. Co dnes funguje při rozdělování zdravotnických peněz, to pochází z jejích časů. Nutno dodat, že od té doby neměly velké pražské nemocnice na ministerstvu zdravotnictví svého reprezentanta či reprezentantku. Roithová musela řešit zhroucený systém financování, na Juráskovou čekají stejně zásadní úkoly. Někdo musí dotáhnout do konce některé rozdělané projekty ministra Tomáše Julínka, konkrétně nový systém úhrad léků a také popis výkonů zdravotní péče, na které mají pacienti nárok ze zdravotního pojištění.

Ovšem na stole ještě zůstává základní zdravotnický problém, který ostatně Julínek popsal ve své neúspěšné reformě. Tuzemské nemocnice a tuzemští lékaři jsou placeni bez ohledu na to, jak jsou kvalitní a jak svým pacientům pomáhají. Mají prostě paušální peníze bez ohledu na výkon. Některé nemocnice tak dostávají za stejnou práci až dvakrát vyšší platby než jiná zdravotnická zařízení. A pojišťovny jsou povinny platit každého doktora, i kdyby jeho služby nepotřebovaly.

To se pokusili změnit autoři Julínkovy reformy Pavel Hroboň a Tomáš Macháček. Nezdařilo se, navíc do Česka dorazila krize, která může ve svých důsledcích způsobit, že bude nutné šetřit a zlepšit efektivitu systému.

Jurásková v tomto směru nemůže udělat všechno, protože třeba k větší volnosti pojišťoven je třeba změnit zákon. Může však uskutečnit plány, které se objevily už dříve. Zatím hovoří o tom, že zavede kontrolu, jestli pojišťovny dostávají za své peníze opravdu kvalitní služby. Dosud nezmínila možnost, že by údaje o výkonech nemocnic zveřejnila, jak slibovali a nikdy nesplnili mnozí její předchůdci. Už takové opatření, které nic nestojí, by bylo mimořádně významným krokem.

Ministryně Jurásková ovšem může zvolit také jinou cestu. Jak známo, ocelář Tomáš Chrenek se snaží získat kontrolu nad co největším množstvím zdravotních pojišťoven. Svůj vliv zvýšil tím, že propojil pojišťovnu Agel, kterou založil, s Hutnickou pojišťovnou, kde získal většinu ve správní radě. Jeho postup má řadu kritiků, kteří upozorňují, že Chrenek vlastní desítky zdravotnických zařízení a že je může svými pojišťovnami zvýhodňovat. Pokud se budou peníze z pojišťoven tahat právě tímto způsobem, nic efektivního na tom není. Přesto fúzi podepsala právě Jurásková.

Ministryně logicky vysvětluje, že schválila pouze to, za co jsou zodpovědní její předchůdci. Ovšem takové vysvětlení nebude platit v případě, že podepíše další fúzi Hutnické, tentokrát s Českou národní pojišťovnou. Jurásková dnes neodpovídá na otázky, jak se rozhodne. Leccos ale naznačuje její podpora zákona, který má zakázat, aby majitel nemocnice řídil pojišťovnu.

Rozšiřování Chrenkova impéria se však může líbit jejím patronům. Ocelář má dobré vztahy s některými významnými členy ODS. Vznik Chrenkovy gubernie na severu Moravy může přijít vhod i pražským nemocnicím. Podle moravského vzoru si budou moci vytvořit podobně autonomní stroj na peníze, do kterého stát nemůže mluvit. Z pohledu pacientů či pojištěnců je pochopitelně lepší první cesta, která systém zprůhlední. Ovšem na rozhodnutí ministryně, kudy se zdravotnictví nakonec vydá, si zatím ještě musí počkat.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .