Julie Hrstková: Penzijní reforma? Nekonečná dočasnost
„Ráno vstanu a projednám penzijní reformu.“ Asi tak by se mohlo jmenovat pokračování starého českého filmu, který je založený na hrátkách s časem, kdyby jej natáčeli politici. V podstatě jsme za posledních 20 let neměli žádnou vládu, která by se nějakým způsobem nepostavila k penzijní reformě. Buď o ní mluvila, nebo se o ni pokusila, případně ji zrušila. A to vše hezky popořádku a znovu dokola.
Čtěte také
Kabinet Petr Fialy z této tradice nijak nevybočuje. Trošku matoucí začíná být, že sice patří mezi kabinety, které se rozhodly udělat nějaké změny, z průběhu projednávání ale vyplývá, že si není úplně jistá tím, jaké mají doopravdy být.
Jediné, o čem je vláda naprosto jistě přesvědčená, je to, že zásadní dopady důchodových změn – jak se poslední roky reformě říká – mají dopadnout až dávno po politické kariéře stávajících politiků. Respektive od roku 2031.
Jednou tak, podruhé jinak?
Dalo by se tomu také říkat „pud politické sebezáchovy“. Už proto, že není vyloučeno, že ti samí, kteří aktuálně horují za výrazné prodloužení věku odchodu do důchodu či významné přiškrcení tempa růstu důchodů, nebudou v jiném kabinetě s jinými politickými partnery hlasovat pro přesný opak. A postaví si na tom svoji politickou budoucnost.
Čtěte také
Co si tedy jde ze současného projednávání změn v penzích odnést, abychom si byli jistí, že se podle toho máme zařídit? První věc je demografická křivka, která hovoří jasně: starých bude v populaci přibývat a mladých víc nebude.
Rozhodně nejde o novou zprávu – na konci 90. let minulého století resort práce a sociálních věcí odhadovat, že se podíl 60letých obyvatel a starších, zvýší z tehdejších 18 procent na 27 v roce 2020. A to při tehdy počítaném úbytku celkové populace.
K tomu díky imigraci nakonec nedošlo, nicméně podíl populace starých i přes zpomalení za pandemie koronaviru roste. Jen o něco pomaleji oproti předpokladům – aktuálně se v Česku podílí populace nad 60 čtvrtinou celkového počtu obyvatel.
Stárnutí je vidět už teď
Už dnes jsou – po prodloužení věku odchodu do důchodu a zlepšení zdravotní péče –, vidět důsledky. Reálné penze sice rostly, ale za cenu prudce stoupajícího schodku rozpočtu. K tomu roste nedostupnost sociální péče i tlak na péči zdravotní.
Čtěte také
Současná vláda sice omezila valorizaci důchodů, konsolidaci rozpočtového deficitu ale provádí pomocí podvodů. Jak upozornila Národní rozpočtová rada, už letos bude objem prostředků na penze o pět miliard vyšší, než předpokládá rozpočet. Částka na rok 2025 je tak podhodnocena o 5 až 7 miliard.
Pokud dojde ke změnám v systému důchodového pojištění, které poněkud zmatečně a za mnoha probíhajících změn plánuje vláda Petra Fialy, systém bude udržitelnější z hlediska rozpočtu. Nic víc, nic míň.
Jestli změny přežijí, bude záležet na politické situaci, kterou budou stále víc určovat ti, kterých se penze dotýkají.
Už proto se velká ochota k dlouhodobým úsporám logicky očekávat nedá.
Autorka je komentátorka Hospodářských novin
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
