Julie Hrstková: Panelstory, verze 2025?
Pronájem pokoje o osmi metrech čtverečních za báječných 15 tisíc korun měsíčně či sklepní byt o podobné rozloze za tři miliony. Podobné inzeráty potvrzující realitu nedostupnosti bydlení už dlouho vyvolávají frustraci. Konečně ale také začaly zajímat i politiky a zdá se, že se po mnoha letech debatování něco děje.
Řešení se rýsuje ve dvou rovinách. Zaprvé se chystá zásadní změna stavebního zákona, která má z velkých bytových projektů udělat strategické stavby, což by mělo výrazně zjednodušit výstavbu. A tedy dodat na trh víc bytů za příznivější ceny.
14 tisíc bytů
A zadruhé se konečně probudily města a obce, které se až na výjimky bytového fondu zbavovaly dodnes prostřednictvím privatizace. Teď Státní fond podpory investic prostřednictvím poradenských služeb OBEC ON eviduje u měst a obcí neuvěřitelných 655 projektů nové výstavby či rekonstrukcí, které už mají nebo brzy budou mít stavební povolení.
Čtěte také
Tyto projekty za 41,3 miliard korun představují téměř 14 tisíc nových bytů, které by mohly v průběhu několika málo let přijít na trh. Veřejné peníze mají přijít z evropských fondů, ale také Evropské investiční banky a Národní rozvojové banky. Počítá se i se spoluprací se soukromým sektorem.
Na byty s podporou by státu podle materiálu „Dostupné nájemní bydlení“, které vypracovalo Ministerstvo pro místní rozvoj v květnu 2024, mohlo dosáhnout přes 2 miliony lidí. Cílem mají být mladí, staří i pracovníci žádaných profesí, ať už jde o zdravotnictví, školství, či bezpečnost. Zkrátka všichni, co nemají vlastní bydlení a potřebují pomoc, případně jejich služby potřebují obce.
Nevyjasněné otázky
Zkrátka přáním je, aby se stavělo všude a ve velkém. Vysoká nabídka bytů na pronájem i na prodej by následně uspokojila poptávku a s tím by opadl i tlak na další růst cen.
Čtěte také
Pokračování současného trendu, kdy se z bydlení stala investice a kvůli cenám také luxusní záležitost pro vybrané, má negativní vliv na tempo ekonomiky i na pracovní trh. Změna vnímání bydlení je proto jasná a jakýkoliv zásah na trhu s bydlením je žádoucí.
Přesto tu jsou nevyjasněné otázky, které mohou představené plány dovést do slepé ulice. Za prvé jde o to, zda v situaci, kdy prudce rostou prodejní ceny bytů a s tím i zisky společností, skutečně existuje zájem na zvýšení nabídky, a tedy i stabilizaci, či dokonce snížení cen.
Obecní výstavba
Druhou otázkou je obecní výstavba. Ta by měla být levná, dostupná a současně dostatečně kvalitní – z hlediska architektury i samotné stavby. Žádoucí by bylo, aby nové či zrekonstruované byty nepotřebovaly výraznější zásah minimálně v následujících 20 letech, což se bere jako doba udržitelnosti projektu.
V současné době na stavbu jako celek platí ze zákona odpovědnost za skryté vady po dobu 5 let od nabytí vlastnictví. Výměna stoupaček či střechy, což patří mezi větší a dražší opravy, po pouhých 10 či 20 letech přitom není u současných nových projektů žádnou výjimkou, stejně jako třeba popraskání celé konstrukce.
Důvodem je současný tlak na ceny, který u veřejných projektů nebude menší. Naopak – nájemné, které má být bez ohledu na typ výpočtu nižší než komerční, bude limitovat výnosy, a tedy i možné opravy. Ostatně hlavní důvod pro privatizaci obecního majetku byl právě nedostatek peněz na údržbu.
Byty nebyly a nebudou nikdy levné a dostupné naprosto všem. Bydlení by ale mělo být. To, že se konečně dostalo do centra pozornosti politiků, je dobře. Výsledkem by ale neměl být vznik mizerně postavených megasídlišť na okrajích měst, kde není skoro žádná infrastruktura a kde bydlení není ani pouhou noclehárnou, ale spíš bojem o přežití. Protože jak ukazují nejen zahraniční zkušenosti, i to se lehce může stát.
Autorka je komentátorka Hospodářských novin
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
