Julie Hrstková: Malá reforma plná velkých změn
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka představil návrh změn v penzijním systému. Na první pohled nejde o nic revolučního, při podrobnějším rozboru jde ale o největší změnu od pádu penzijní reformy v roce 2016.
Představené změny důchodového systému této vlády v podstatě slibují dvě věci: za prvé prodloužení odchodu věku do důchodu, který se bude posouvat podle průměrné doby strávené v důchodu.
Čtěte také
A za druhé budou důchody poměrově vůči mzdě nižší, než ty, které se vypočítávají dnešním penzistům. Obojí má zajistit, aby byl důchodový systém když už ne v rovnováze, tak alespoň v mírném deficitu, který se dá dlouhodobě unést, aniž by rozpočet zkolaboval.
Aktuální reforma možná není ideální, nicméně v současné situaci je jediná možná. Krach poslední důchodové reformy odradí ještě nejednu vládu od skutečných reforem. Přesto všechno je představený plán nových důchodů větší změnou, než si v tuto chvíli dokážeme představit.
Větší podpora soukromého spoření
Průběžné posouvání věku odchodu do důchodu nutně vyvolává otázku, kde budou lidé vyššího věku zaměstnaní. Nebavíme se o špičkových odbornících či vysokoškolských profesorech, kteří už dnes setrvávají ve svém zaměstnání podstatně déle, než jim velí zákon. Ale o obyčejných profesích.
Čtěte také
Už dnes platí, že největší skupina uchazečů o zaměstnání se rekrutuje od věku 55 let. A to za situace, kdy se Česká republika může pyšnit nejmenší nezaměstnaností v rámci Evropské unie.
Pro mnohé personalisty jsou dodnes lidé vyšších věkových kategorií tabu. Mají pocit, že by nezvládli svoji práci. Současně – bohužel – stále platí, že mnozí neumí s počítačem a neumí jazyky.
Důchodovou reformu, která počítá s postupným prodlužováním věku odchodu, musí nutně doprovázet změna mentality, která z lidí vyššího věku udělá žádané zaměstnance.
Čtěte také
Vzhledem k tomu, jak moc se mění pracovní trh, ani mladí lidé nemohou počítat s tím, že by strávili celý svůj pracovní život nejen v jednom zaměstnání, ale ani v jednom oboru, tedy že by si vystačili se znalostmi, které získali ve škole jakéhokoliv stupně. Permanentní vzdělávání by mělo být součástí života bez ohledu na věk a profesní skupinu.
Současně, pokud společnost nebude akceptovat vysokou míru nezaměstnanosti starších – protože potom by důchodová reforma nedávala smysl – bude muset vytvořit speciální místa, která budou uzpůsobená věku a znalostem seniorních zaměstnanců. Japonsko, které má nejstarší populaci na světě a kde lidé vykonávají činnosti, které v Evropě neexistují, může být inspirací.
Druhá část představených penzijních změn se týká peněz. Nižší státní důchod musí doprovázet větší podpora soukromého spoření než aktuálně schválené daňové úlevy, která nedávno schválili poslanci pro tzv. dlouhodobý investiční produkt. Změna důchodů přinese také větší tlak na každého jednotlivce, aby věnoval větší důraz na vlastní zabezpečení. V zemi nízkých mezd nejde o jednoduchý úkol.
Představená důchodová reforma mnohým přijde zoufale nedostatečná. Ve skutečnosti může přinést víc změn, než co si dnes dokážeme představit.
Autorka je komentátorka Hospodářských novin
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.