Jsou váleční veteráni u nás dostatečně doceněni?
Celý svět v pátek 6. června oslavil událost, která před 70 lety byla přísně střežená a v tento den její utajení padlo. Invaze v Normandii 6. června 1944 byla jednou z nejdůležitějších událostí 2. světové války.
Den D otevřel hlavní část západní fronty a přímo ohrozil německé panství nad Evropou. Spojenci po vylodění rychle postupovali Francií a do konce války se Němci na západní frontě zmohli už jen na jednu nebezpečnou protiofenzívu, když v prosinci 1944 zaútočili v Ardenách.
Ani tato překvapivá operace, která způsobila spojencům značné ztráty, však nepomohla zvrátit výsledek války.
Na období kolem výročí vylodění bylo připraveno na 400 různých akcí. Hlavní ceremonie se uskutečnili na pláži u obce Ouistreham, na které byly připraveny tribuny pro 9000 pozvaných hostů.
Kromě zahraničních a místních politických a dalších představitelů se očekávalo na 1000 válečných veteránů, kterým bylo většinou více než 90 let; pro mnohé z nich to patrně byla poslední účast na kulatém výročí vylodění.
Proč vylodění v Normandii v současné generaci tak ožívá? Může za to i skutečnost, že nám 40 let byla komunisty tato významná událost zamlčována nebo alespoň byl její význam bagatelizován?
Milovníci vojenské historie do Normandie počátkem června pravidelně vyjíždějí, ale také navštěvují přímé účastníky válečných bitev.
Oceňují česká veřejnost i politici dostatečně zásluhy lidí, kteří se přímých bojů účastnili? Jsou dnes lidé vůbec schopni skutečně docenit činy, na kterých se tito veteráni před 70 lety podíleli?
Hostem Vladimíra Kroce byl ředitel historicko-dokumentačního odboru Vojenského historického ústavu Jiří Rajlich.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka