Jiřina Šiklová: Když budeme více uvažovat o smrti, tak asi budeme také více uvažovat o tom, jak žijeme
Málokteré téma je v současné společnosti větším tabu, než je smrt a umírání. Zbořit mýtus, že se o umírání nemluví, se teď rozhodlo Hospicové občanské sdružení Cesta domů.
Spouští kampaň nazvanou Moje smrt s webovou aplikací, která cílí na lidi od 15 do 40 let. Cílem je, aby každý člověk dokázal přemýšlet o tom, jak a kde chce zemřít.
„Kampaň nebude trvat jen měsíc, ale tři roky. Bude mít tři části. První fází je otevřít téma, aby se o něm začalo mluvit,“ říká Ondřej Nezbeda z hospicového sdružení.
"Smrt jsme takzvaně civilizovaně vytěsnili ze svých životů. Má proběhnout někde v nemocničních hygienických podmínkách," píše Jiřina Šiklová ve své knize Vyhoštěná smrt.
O tom, že o smrti je nutné mluvit, nepochybuje ani socioložka Jiřina Šiklová:
„Čím méně něco známe nebo víme, tím více se toho faktu bojíme. To už máte v pohádkách. Navíc my tím, že o smrti nemluvíme, že jsme ji vyhostili, tak se stává, potom máme úplně zkreslené představy.“
Důsledek mluvení o smrti je podle Šiklové jasný: budeme se méně bát a budeme lépe žít.
„Když budeme více uvažovat o smrti, tak asi budeme také více uvažovat o tom, jak žijeme, jaký je náš smysl života a co chceme po sobě zanechat. Nemyslím jenom materiální věci, ale jak chceme, aby se na nás vzpomínalo,“ dodává socioložka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka