Jiří Pehe: Zbabělost v českých národních zájmech

Od roku 1989 se jakási širší shoda na tom, co je naším hlavním národním zájmem v dané době vynořila jen několikrát, a většinou nikoliv tak, že by si spolu sedli hlavní představitelé vlády, opozice a prezident, aby našli shodu. Stávalo se tak spíše samovolně, když byl nějaký cíl zcela zřejmý.

Třeba zahájení přístupových jednání s Evropskou unií, které se odehrálo pod tehdy ještě populárním praporem „návratu do Evropy.“ Nebo vstup do Severoatlantické aliance, kteréžto rozhodnutí politici většinově podpořili, protože nový demokratický režim potřeboval bezpečnostní zakotvení.

Ne každá shoda na tom, co je v dané době stěžejní národní zájem, byla ovšem zjevně ku prospěchu České republiky. Kupříkladu nedávná shoda napříč politickým spektrem, že Česká republika má stát spolu se zbytkem Visegrádu v tvrdé opozici vůči migrační politice schválené většinou ostatní zemí EU, se možná ještě ukáže jako hodně problematická.

Vychází totiž z jakéhosi vzdorného nacionalismu, který tvrdí, že na danou věc máme ve světle našich zkušeností rozumnější pohled než naprostá většina členských zemí EU. V tomto kontextu je pak zajímavé, jak málo naši politici jsou ochotní bránit národní hrdost v jiných, o poznání jednoznačnějších situacích.

Dalajlama přijel do Prahy na konferenci Forum 2000. Soukromě se setkal s některými zákonodárci|foto: Filip Jandourek

Když se kupříkladu tibetský duchovní vůdce dalajláma sešel s některými členy vlády, čtyři nejvyšší ústavní představitelé neváhali poslat do Číny dopis ve formě ponížené omluvy za jednání členů jejich vlastní české vlády.

Krčí se před silnými, ale okopává přátele

Když nedávno záhadně zmizel honorární poradce prezidenta Zemana Jie Ťien-ming, který je předsedou čínské investiční skupiny CEFC Europe, s níž Zeman a jeho okolí spojili snahy o masivní čínské investice u nás, nenašel Hrad odvahu se obrátit přímo na čínské velvyslanectví, a raději vyslal do Číny vlastní pátrací tým složený ze Zemanových spolupracovníků.

Zeman se neozval, ani když většina evropských státníků odsoudila útok nervovým plynem Novičok, vyvinutým kdysi v Sovětském svazu, na bývalého ruského agenta Skripala ve Velké Británii.

A čeští představitelé, včetně prezidenta i premiéra, oficiálně nereagovali ani na ruské tvrzení, že Novičok by mohl pocházet třeba i z České republiky. Teprve po několika dnech si ministr zahraničí Martin Stropnický předvolal ruského velvyslance, aby ruské spekulace vysvětlil.

V tu samou dobu, kdy Česká republika sklízela od Ruska a Číny diplomatické facky, blahopřál prezident Zeman vůdcům obou zemí k jejich znovuzvolení. V případě západem izolovaného a v souvislosti s útokem ve Velkou Británii kritizovaného Vladimira Putina dokonce mluvil o jeho zásluhách o stabilizaci Ruska a pozval ho k návštěvě naší země.

Jiří Pehe|foto: Luboš Vedral

V gratulaci čínskému vůdci Si Ťin-pchingovi pro změnu chválil prohloubení čínsko-českých vztahů. Podle některých zpráv byl přitom Zemanův honorární poradce Jie Ťien-ming zadržen na přímý pokyn čínského komunistického vůdce a prezidenta v jedné osobě.

Zdá se, že čeští politici dokážou údajné národní zájmy tvrdě hájit zejména tehdy, když nemusejí příliš riskovat. EU je evidentně mnohem snadnější terč pro předvádění pevných postojů, než Čína nebo Rusko.

Možná se sluší připomenout, že v obyčejných lidských vztazích se způsobům chování, v nichž se ta která osoba krčí před silnými, ale okopává přátele, od kterých hrozí jen přátelské napomenutí, dostává dosti nelichotivých označení.