Jiří Pehe: USA jsou ve studené občanské válce. Příměří v nedohlednu
Vražda politického aktivisty Charlieho Kirka vyhrotila ve Spojených státech spory mezi momentálně vládnoucí Republikánskou stranou, ovládanou hnutím Udělejme Ameriku opět velkou (neboli MAGA), a demokraty do tak nesmiřitelné podoby, že jsou na místě obavy o osud americké demokracie.
Ty sice panují mezi demokraty a v liberálních médiích už od nástupu Donalda Trumpa do funkce prezidenta, ale zatím souvisely spíše jen s Trumpovými pokusy obcházet zavedené demokratické a ústavní postupy.
Čtěte také
Teď přerostly do podoby společenského kvasu, který lze bez velké nadsázky popsat jako studenou občanskou válku. Tu momentálně pohání souboj o interpretaci toho, kdo byl vlastně Charlie Kirk a proč došlo k jeho vraždě.
Příznivci hnutí MAGA vykreslují Kirka jako slušného konzervativního aktivistu, který o svých názorech se zápalem, ale neagresivně debatoval. Jeho vražda prý byla projevem nenávisti levice ke konzervativním hodnotám.
V liberální části společnosti se naopak zvedla vlna nevole nad tím, že se představitelé hnutí MAGA pokoušejí udělat mučedníka z někoho, kdo byl v prvé řadě jejich agitátorem. A kdo se s tradičním konzervatismem dávno rozešel ve prospěch netolerantních, někdy otevřeně rasistických názorů a útoků na menšiny.
Trump měl jasno hned
Kritici připomínají, že Kirk byl aktivním podporovatelem Trumpovy lži o ukradených prezidentských volbách v roce 2020. A že dokonce organizoval svážení lidí do Washingtonu na shromáždění Trumpových příznivců 6. ledna 2021.
Čtěte také
Sám Trump, aniž by čekal na dopadení pachatele vraždy Kirka, prohlásil, že zločin má na svědomí rétorika radikální levice. Tento výklad pak přejala řada Trumpových podporovatelů. Trump následně začal tvrdit, že levice je odpovědná za většinu politického násilí v USA.
Statistiky – kupříkladu ve studiích politoložky Celinet Duranové nebo think-tanku Chicago Project – přitom přesvědčivě dokládají, že za naprostou většinou aktů politického násilí v USA posledních letech stojí krajní pravice. Včetně zmíněného útoku Trumpových příznivců na Kapitol z 6. ledna 2021.
Lidé už jsou vyhazováni z práce
Viceprezident J. D. Vance a celá řada dalších prominentních spolupracovníků Trumpa, nyní vyzývají, aby lidé, kteří tak či ona oslavují Kirkovu vraždu, byli vyhozeni z práce. Což se už děje.
Čtěte také
Což o to, schvalování či oslavování politické vraždy má být po právu potrestáno. Problémem je, že linie mezi schvalováním vraždy a upozorňováním na to, kdo Kirk skutečně byl, je velmi tenká. Z práce tak už byli vyhozeni lidé, kteří kupříkladu jen konstatovali, že Kirka, který zlehčoval masové střelby ve školách s tím, že je to daň za svobodu vlastnit zbraně, dostihla karma.
Trump nyní oznámil, že Bílý dům hodlá zasáhnout proti liberálním organizacím, které prý přispívají k politickému násilí. Demokraté a liberální média namítají, že je to vrchol pokrytectví od politika, který omilostnil stovky útočníků na Kapitol, kteří se politického násilí prokazatelně dopustili.
Připomínají, že Trump nevyjadřoval zdaleka stejnou míru rozhořčení jako nyní, když krajně pravicový fanatik zastřelil před několika měsíci demokratickou političku v Minnesotě. Nebo když útočník v minulém roce málem utloukl k smrti manžela předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové.
Napětí se dá krájet
Jisté je, že Trumpovy útoky na demokraty a levici – coby prý nepřímé viníky vraždy Kirka – nyní vybičovávají politické a společenské emoce v USA na novou úroveň.
Čtěte také
Vezmeme-li v úvahu, že Trump nadále hrozí nasazením národní gardy a federálních bezpečnostních složek ve velkých městech ve státech ovládaných demokraty, a ve Washingtonu dokonce hrozí vyhlášením výjimečného stavu, dalo by se napěti v americké společnosti krájet.
Experti varují, že studená občanská válka, která zuří, může za určitých okolností přerůst v ozbrojené konflikty. Kupříkladu právě v případě nasazení federálních bezpečnostních složek Trumpem ve městech, kde nejsou vítány. Anebo v případě nějakého dalšího aktu politického násilí.
Trump se rád označuje za mírotvorce, který už zastavil několik válek, a snaží se prý dosáhnout příměří na Ukrajině. Na domácí půdě ale o příměří rozhodně neusiluje. Naopak konflikty aktivně rozněcuje.
Naprostá většina amerických prezidentů se v situacích, jaká nastala po vraždě Kirka, snažila v minulosti společnost uklidňovat a vyzývala k dialogu. Trump společenské vášně zatím jen záměrně rozjitřuje. Kritici varují, že chce vytvořit situaci, kdy bude těžké, ba nemožné, uspořádat v příštím roce férové volby do Kongresu.
Autor je politolog
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
