Jiří Pehe: Proč lidovecký sjezd nebude přelomový
Lidovci se chystají na svém nadcházejícím sjezdu zvolit místo odcházejícího Pavla Bělobrádka nového předsedu, což by mohl být pro stranu, s níž to v průzkumech stranických preferencí momentálně nevypadá nejlépe, určitý nový impulz.
Jenže se bohužel nezdá, že by KDU-ČSL kromě změny ve svém čele plánovala větší změny také ve své konzervativní politice, která se stále více míjí s postoji mladších voličů.
Jiří Leschtina: Topka, Starostové spolu a lidovci zvlášť? Traumatický trojúhelník kráčí do eurovoleb
Na váhavém rozjezdu vyjednávání Starostů a nezávislých a TOP 09 o společné kandidátce pro evropské volby, je překvapivá jediná věc: Proč kolem toho dělají politici obou stran takové ciráty?
Bělobrádek nedávno publikoval v Katolickém týdeníku text, který shrnoval jeho představy o tom, co by KDU-ČSL měla ideově reprezentovat. Bělobrádek se vymezil proti údajně sobeckému liberalismu, přičemž zdůraznil, že se strana musí držet svých tradičních hodnot, vycházejících z křesťanství.
Po lidoveckém politikovi asi nikdo nemůže chtít, aby se hlásil k liberalismu, ale pokud nemá KDU-ČSL na prahu druhého století své existence klesnout trvale pod pětiprocentní práh volitelnosti, bude se muset některým liberálnějším pohledům na moderní svět otevřít.
Mohla by si vzít příklad z německé CDU, ale Bělobrádek se ve svém textu spíše hlásil ke konzervativnějším křesťansko-demokratickým stranám v Evropě.
Modernita lidovců
Potíž s touto strategií je, že v českém kontextu neoslovuje mladší voliče, z nichž většina není nábožensky organizovaná. Lidovci tak cílí především na starší maloměstské a vesnické voliče, což je ovšem voličská skupina, o jejíž přízeň musí strana soutěžit se sociální demokracií, komunisty a hnutím ANO.
Kalousek: Pro eurovolby vzniká velmi silný středopravý blok TOP 09 a STAN. Lidovci jdou nepochopitelně sami
Doopravdy společný projekt pro eurovolby? Proč se KDU-ČSL nepřidá? A proč podle předsedy poslaneckého klubu TOP 09 a exministra financí dnes hnutí ANO „válcuje“ všechny ostatní politické strany?
Lidovce v této věkové skupině navíc podporují především voliči hlásící se ke křesťanství, jenže těch ubývá. A v dostatečně velkém počtu se vyskytují jen na Moravě a ve východních Čechách, což z lidovců dělá stále více jen regionální stranu.
Strana ani v symbolické rovině navíc neoslovuje mladší ženský elektorát, s jeho představami o větší emancipovanosti a rovnosti s muži.
Symbolické je v tomto směru už to, že o funkci předsedy budou bojovat tři muži: Jan Batrošek, Marek Výborný a Marian Jurečka. Po významnějších ženských političkách, jako bývala Zuzana Roithová nebo Vlasta Parkánová, se ve straně slehla zem.
Jednou z charakteristik, které si v plejádě českých konzervativních stran, mohl volič spojit s lidovci, byly jejich proevropské postoje. Jenže i zde KDU-ČSL vysílá v současnosti matoucí signály.
Karel Hvížďala: Lidovci o víkendu oslaví 100. výročí
Lidovci přežili s přestávkou za druhé světové války ve vrcholné politice v naší zemi, jak sami říkají, Habsburky, fašisty i komunisty.
Odmítla se kupříkladu spojit s TOP 09 a Starosty před evropskými volbami, ačkoliv všechny tři strany jsou členy frakce Evropské lidové strany v Evropském parlamentu. A dva z kandidátů na předsedu – Bartošek a Výborný – by se v budoucnosti nebránili užší spolupráci s euroskeptickou Občanskou demokratickou stranou.
V obecné rovině se zdá, že hlavním problémem českých lidovců je modernita. Nejenže se staví téměř instinktivně odmítavě k pokusům o novou definici rodiny a k pokusům a větší emancipaci žena a sexuálních menšin, ale výroky, jako je Bělobrádkův o sobeckém liberalismu, se distancují od většiny velkoměstských mladších voličů.
Poněkud zkostnatěle se jeví i v přístupu k moderním technologiím, kde prohrávají souboj o mladší voliče s Piráty. Ti představují pro lidovce navíc i další problém: před jejich nástupem byla KDU-ČSL jakousi kompromisní volbou pro mnoho středových liberálů, kteří neměli takříkajíc koho volit.
Je jistě logické, když křesťansko-demokratická strana mluví o tradičních hodnotách. Otázkou je, zda nepotřebují být některé z těchto hodnot přizpůsobeny prudce se měnící struktuře společnosti. Vyjádření klíčových lidoveckých politiků před sjezdem zatím nenasvědčují tomu, že by lidovci o takové strategii uvažovali.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
