Jiří Pehe: Prezident a generálové
Prezident Miloš Zeman jmenoval u příležitosti Dne vítězství šest generálů. Děje se tak každý rok, a mohli bychom pokračovat výčtem zásluh jmenovaných. Jistě by si takovou pozornost zasloužili.
Jenže pozornost médií na sebe tento rok strhli dva muži, které vláda sice do hodnosti generála navrhla spolu s ostatními, ale prezident Zeman je nejmenoval. Nebo, řečeno přesněji, nepodepsal jejich jmenovací dekrety.
Jedním je šéf Bezpečnostní a informační služby Michal Koudelka a druhým zástupce velitele pozemních vojsk české armády Petr Procházka. Hrad důvody jejich nejmenování nesdělil.
Spekuluje se, že důvodem pro nejmenování Koudelky byla prezidentova nespokojenost s tím, že nevyšel dostatečně pružně vstříc jeho požadavku, aby BIS zjistila, zda byl v České republice vyráběn a skladován nervový plyn Novičok, který byl použit k otravě bývalého ruského agenta Skripala ve Velké Británii.
Petr Hartman: Prezident Zeman objevil místo Peroutky Novičok
Prezident republiky Miloš Zeman vypustil do veřejného prostoru informaci o tom, že v Česku byl vyráběn a testován Novičok. Tedy látka, kterou byl otráven bývalý dvojitý agent Skripal.
Jak známo, Velká Británie obvinila Rusko, že tento nervově paralytický jed, který byl vyvinut v Sovětském svazu, použilo k otravě Skripala právě ono. Rusko namítalo, že látka byla testována v několika dalších evropských zemích, včetně České republiky.
Vláda toto obvinění odmítla, a v aktu solidarity s Velkou Británií vyhostila tři ruské diplomaty. Skutečnost, že Zeman zadal šéfovi BIS Koudelkovi pátrání po Novičoku téměř přesně ve chvíli, kdy premiér Babiš oznamoval rozhodnutí diplomaty vyhostit, rozlítila některé politiky. Ti prezidenta obvinili, že vyšel vstříc ruským zájmům a propagandě.
Oběti marnivé hry
Zeman před několika dny oznámil, že Novičok se na českém území skutečně testoval, přičemž svoje tvrzení opřel o údajná zjištění vojenské rozvědky. Přiznal, že BIS naopak tvrdí, že Novičok se u nás netestoval, ani nevyráběl. Premiér Andrej Babiš po schůzce se šéfy tajných služeb ale znovu potvrdil, že Novičok se u nás nevyráběl, ani netestoval. Testovaly se jiné látky, a prezident si informace, k nimž měl přístup, mylně vyložil.
Petr Hartman: Pomůže Ústavní soud pánům Fajtovi a Ošťádalovi ke jmenování profesory?
Jste-li docentem a projdete poměrně náročným schvalovacím procesem, měl byste se na jeho konci stát profesorem. Alespoň to předpokládá platné znění vysokoškolského zákona.
Nejmenování Koudelky tedy skutečně vypadá jako akt msty ze strany prezidenta za to, že Koudelkova BIS nepotvrdila jeho názor. Pokud tomu tak je, jedná se o další skandální akt prezidentské svévole. Shodou okolností si Zeman postavil hlavu jen několik dnů poté, co Městský soud v Praze rozhodl, že neměl právo nejmenovat dva profesory, jejichž profesura byla schválena v řádném řízení univerzitami a podstoupena prezidentovi k podpisu ministerstvem školství.
Odmítnutí jmenovat oba generály má ještě jednu rovinu. Pokud by Hrad zveřejnil závažné důvody, proč je prezident navzdory návrhu vlády jmenovat nemůže, mohla by se vést jakási diskuze. To, že Zeman důvody neudal, oba muže poškozuje, protože vzniknou spekulace o jejich způsobilosti a bezúhonnosti, aniž by se mohli bránit.
V případě Koudelky se celá záležitost skutečně jeví tak, že si na něm prezident takříkajíc vybil zlost za to, že ho nepodržel v pátrání po Novičoku. V obecnější rovině může leckoho napadnout, že oba muži, kteří nebyli jmenováni, se také stali obětí jakési marnivé hry, kdy Zeman chce po soudní prohře v případě nejmenování profesorů ukázat, kdo je na českém politickém dvorku pánem.
Možná je na čase, aby se do celé záležitosti vložil na žádost vlády Ústavní soud. Český prezident je ústavně neodpovědný, a právě Ústavní soud by mohl odpovědět na otázku, kde jsou meze, které v otázkách jmenovacích aktů nemůže překračovat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
