Jiří Pehe: Mezi Pavlem a vládou se začínají objevovat třecí plochy

23. únor 2023

Nově zvolený prezident Petr Pavel už během volební kampaně opakoval, že pokud bude zvolen, nebude házet vládě Petra Fialy klacky pod nohy, ale také že není vládním kandidátem, a nemá tudíž na vše stejné názory jako vláda. Pokud jde o slib vládu cíleně neoslabovat, Pavel už učinil první krok, když během svojí schůzky s dalšími nejvyššími ústavními činiteli dal jasně najevo, že na rozdíl od svého předchůdce nehodlá praktikovat vlastní zahraniční politiku.

A že tedy bude své kroky v zahraniční politice koordinovat nejen s předsedy obou parlamentních komor, ale i s vládou, která za jeho kroky v zahraniční politice nese podle Ústavy odpovědnost.

Čtěte také

Přesto ale nově zvolený prezident už naznačil, že bude mít na některé zásadní zahraničně-politické otázky poněkud jiný názor než vláda. Nejviditelnější rozdíl mezi ním a vládou panuje v otázce vztahů s Maďarskem, potažmo v otázce budoucnosti Visegrádské čtyřky.

Ačkoliv si Fialova vláda poté, co maďarský premiér Viktor Orbán začal zpochybňovat snahy ostatních členů Evropské unie a Severoatlantické aliance uvalit účinné sankce na Rusko kvůli jím rozpoutané válce na Ukrajině, začala od Orbána držet jistý odstup, dál udržuje v chodu visegrádskou spolupráci.

Za scénou

Někteří představitelé vládních občanských demokratů obviňují Evropskou komisi, která s Maďarskem vede několik řízení kvůli porušování principů právního státu, že zasahuje nepřípustně do jeho vnitřních záležitostí.

Orbánova konzervativní politika v otázkách rodiny a sexuálních menšin, jak se zdá, příliš nevadí ani lidovcům. A ačkoliv vládní Piráti Maďarsko v těchto otázkách otevřeně kritizují, celkově nejsou postoje vlády k Maďarsku ostře kritické. Dál se konají schůzky představitelů Visegrádské čtyřky za účasti Orbána, na nichž lídři všech čtyř zemí dál deklarují regionální jednotu.

Čtěte také

Pavel už dal najevo, že k porušování principů právního státu a liberální demokracie v Maďarsku, jakož i roli Maďarska coby jakési páté kolony Ruska v EU, zastává mnohem tvrdší postoje. Několikrát dokonce naznačil, že by preferoval jinou formu regionální spolupráce, v níž by Maďarsko nemuselo nutně figurovat.

To ovšem není jediný rozdíl mezi Pavlem a vládou. Nově zvolený prezident je také jasně pro přijetí eura a obecně zastává jasnější proevropské postoje než třeba vládní ODS.

Česká republika se sice v minulém roce pod vedením vlády, v níž ODS hraje hlavní roli, dobře zhostila předsednictví EU, ale Fiala ke konci předsednictví začal koketovat s užší spoluprácí s Itálií, kde nedávno zvítězila ve volbách populistická pravice.

Čtěte také

Při setkání s novou italskou premiérkou Meloniovou dokonce mluvil o potřebě vytvořit cosi jako osu Řím-Praha-Varšava, která by byla alternativou vůči hlavnímu proudu evropské integrace.

Pavel by měl k takovým pokusům nepochybně výhrady. A podal by tak pomocnou ruku ostatním stranám vládní koalice, které jsou k evropské integraci vstřícnější než ODS.

V domácí politice Pavel ještě před nástupem do funkce začal projevovat jisté rozpaky nad vládní úpravou valorizace penzí. Vyžádal si proto setkání s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou. A od vládní koalice se zřejmě bude lišit i v pohledu na daňovou soustavu. Volá po ucelené daňové reformě, nikoliv jen dílčích změnách, s nimiž počítá vláda.

Jiří Pehe

Je tedy zřejmé, že vláda nebude moci počítat s tím, že populární prezident se silným mandátem od voličů s ní bude ve všem souhlasit. Zároveň je ale už teď zřejmé, že případné spory s vládou se budou řešit jinak, než tomu bylo během končícího prezidentství Miloše Zemana. Pavel nebude vyvolávat spory a kontroverze, ale bude názorové neshody s vládou řešit spíše za scénou. Což je pro českou politiku dobrá zpráva.

Autor působí na New York University Prague

autor: Jiří Pehe
Spustit audio