Petr Fischer: Fialovo konzervativní okouzlení
Česká zahraniční politika se po předsednictví Evropské unii usadila ve zvláštním propojení východu a západu. Premiér Petr Fiala se stále častěji v Unii opírá o osu Varšava-Praha-Řím, na níž se občas zařazuje i Maďarsko, pokud zrovna nějak nezpochybňuje unijní odpor vůči agresivnímu Rusku.
Co vlastně premiéra na této ose přitahuje, vyloučíme-li nesporný šarm italské premiérky Meloniové nebo společný historicky laděný odpor vůči Rusku ze strany polského premiéra Morawieckého?
Čtěte také
Z premiérových sporadických výroků o této spolupráci se toho moc vyčíst nedá, co je zřejmé, je jistá přitažlivost nového konzervatismu, který všichni tito spojenci na nové ose představují. Jako by někde tady hledal Petr Fiala inspiraci k tomu, jak rozšířit a posílit popularitu a dlouhodobější pozice vlastní konzervativně-liberální Občanské demokratické strany na české politické scéně.
Maďarský premiér Orbán byl pro ODS donedávna také jen inspirativní „normální konzervativec“, tedy až do chvíle, kdy se obloukem vyhnul odsouzení Putina a začal hrát s útočným Ruskem vlastní hru. Konzervativci vládnou v Polsku už řadu let, Fiala by rád tajemství jejich úspěchu využil, ale ten tkví v silné národnostní až nacionalistické hře hrdosti a národních zájmů, spojené se silným sociálním akcentem.
Kluby konzervativního národního populismu jako inspirace?
Čtěte také
Dříve by se možná řeklo, že jde o křesťansky založený národní socialismus, kdyby se všichni nebáli historických asociací, které to vyvolává. Přitom něco podobného – propojení národních konzervativních hodnot a sociálních jistot – stojí i za úspěchem Giorgii Meloniové v Itálii.
O Meloniové, která se nevyhýbala starému fašistickému heslu Dio, Patria, Famiglia – Bůh, Vlast, Rodina, na němž není dnes už zase nic divného, se občas mluvilo jako o postfašistce, ale to jenom proto, že pro mix její ideologie, využívající odporu k přistěhovalcům a k politice jinakostí a identit a slibovaných sociálních jistot, nemáme vhodné jméno.
Itálie, Polsko či Maďarsko nicméně nabízejí specifické podoby národního konzervatismu, odpovídajícího historii a naturelu té které země. Kdyby se tady chtěl Petr Fiala opravdu politicky inspirovat, musel by se přiklonit k pravicovému sociálnímu populismu a částečně tak lovit voliče ANO a SPD.
Čtěte také
Do příštích voleb k takovému posunu ještě může dojít, ostatně Fialova vláda zatím udržuje výrazný sociální smír, protože neaplikuje pravicovou politiku, kterou slibovala. Dělá to však za cenu velkých deficitů, což se nedá táhnout do nekonečna, pokud se takový postup podobně jako v Polsku či v Itálii nevysvětlí zájmem národní soudržnosti proti nepřátelům.
Osa Varšava-Praha-Řím, na níž sází premiér Fiala, je riskantní v oklice kolem Francie a Německa, které nemusí ani premiérka Meloniová. Ostatně je to vzájemné – i kvůli tomu tak dlouho čekala na přijetí v Berlíně a čeká dál na státní cestu do Elysejského paláce. Kluby konzervativního národního populismu nemusí být jako inspirace na škodu, časy se mění, a člověk nikdy neví, kam se pohne celá česká scéna. Pro ODS by ale dnes možná bylo užitečnější, jak současnou krizi a sociální konflikt řeší tradiční konzervativní vzor ODS, britští toryové.
Britský premiér Rishi Sunak chce za každou cenu zabránit rozvalu rozpočtu, a bere sociální požadavky jen na opravdovém minimu. Situace je vážná, podle toho toryové po éře bonvivána Johnsona konečně jednají. Petr Fiala a jeho ODS mohou jít stejnou tradiční cestou, nebo se vydat za vidinou národně-sociální jednoty italského typu. Obojím být nelze. Rozhodnuto není, zatím se to jenom zdá, ale paní Giorgia možná začíná mít u premiéra Fialy nad panem Rishim dost navrch…
Autor je komentátor časopisu Euro
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
