Jiří Pehe: Kauza korupce v pražském dopravním podniku si zasluhuje střízlivý pohled

23. červen 2022

Odhalení, že obsazování důležitých pozic a zakázky v Dopravním podniku hlavního města Prahy ovlivňovala organizovaná zločinecká skupina okolo lobbisty Michala Rédla, jejímž členem byl i náměstek pražského primátora Petr Hlubuček z hnutí STAN, notně rozvířilo české politické vody. Kauza připomíná 90. léta minulého století, což v zemi, která je už téměř 20 let členem Evropské unie, v jejímž čele už podruhé stane, budí značné emoce.

Nejvýznamnější dosavadní politickou obětí skandálu se kromě samotného Hlubučka stal zatím ministr školství Petr Gazdík, který rezignoval jak na stranické funkce v hnutí Starostové a nezávislí, tak na post ministra. Členství v hnutí STAN pozastavil vlivný europoslanec Stanislav Polčák. Padají i hlavy komunálních politiků z TOP 09. Ve všech případech se tak děje proto, že tito politici udržovali styky s Rédlem.

Čtěte také

Opozici to nestačí. Hnutí ANO volá i po odvolání šéfa hnutí STAN Víta Rakušana z pozice ministra vnitra, protože policie prý nemůže důsledně celou věc vyšetřit, když spadá pod ministerstvo, v jehož čele stojí politik ze stejného hnutí jako Hlubuček.

Předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomio Okamura dokonce volá po odchodu hnutí STAN z vlády, a bez důkazů ho obviňuje, že je napojeno na mafiánské struktury. Což, jak dobře ví, by nejspíš vyústilo do pádu celé vlády.

K současné vládě není alternativa

Už vzhledem k tomu, že Česká republika začne od 1. července předsedat EU, by tedy bylo na místě, aby se rozvášněná opozice uklidnila. Celá kauza je vyšetřována policií standardním způsobem, její hlavní aktéři byli obviněni. Politici, kteří udržovali s Rédlem kontakty, vyvodili ze svého jednání politickou odpovědnost, a skončili ve svých funkcích.

Čtěte také

Měli bychom spíše ocenit, že možná poprvé v novodobé české historii jsou reakce politiků a politických stran na celou kauzu takové, jakých jsme byli v minulosti při podobných skandálech závistivými svědky v demokraciích na západ od nás. Ani dotčení politici, ani jejich politické strany takříkajíc nezatloukají, nedrží se zuby nehty svých pozic. Vzdali se jich i někteří, kteří se nedopustili žádného kriminálního jednání, ale uznali, že udělali chybu, když se stýkali s pochybným lobbistou.

Volání opozice po radikálních politických krocích, z nichž některé by mohly vyústit až do pádu vlády na začátku českého předsednictví, je v kontextu toho, co o celé kauze zatím víme, zbytečný humbuk.

Čtěte také

Navíc jedním z důvodů, proč by případný pád vlády naši zemi poškodil, je i charakter naší opozice. Ta je z části tvořena populistickým hnutím, jehož předseda a bývalý premiér v jedné osobě čelí soudnímu řízení kvůli možnému zneužití evropských fondů. A zčásti krajně pravicovým hnutím, jehož politika – i ve vztahu k ruské invazi na Ukrajině – jako by chtěla potvrdit zprávy tajných služeb, že podobná hnutí v Evropě financuje Moskva.

K současné vládě tedy není alternativa. Bez hnutí STAN není možné vytvořit většinu. Už proto je lepší, když se hnutí pokusí očistit jako člen vlády, než aby z vládní koalice odešlo kvůli poněkud nesmyslným požadavkům části opozice. Navíc kvůli aféře, která se podle dosavadních informací týká korupce na komunální úrovni.

Jiří Pehe

Odpovědná opozice se samozřejmě nemá vzdát kritiky vlády, když je to zapotřebí, ale měla by zároveň také mít zájem, aby země, jejíž zájmy neustále hlasitě vzývá, uspěla v čele EU. A abychom si udržovali potřebnou vládní stabilitu v době, kdy Rusko rozpoutalo brutální válku na Ukrajině – se všemi dopady, které to má i na naši zemi. To se v případě zbytečné radikalizace opozičních reakcí na kauzu v Dopravním podniku hlavního města Prahy nemusí podařit.

Autor působí na New York University Prague

autor: Jiří Pehe
Spustit audio