Jiří Pehe: Česko-polský spor o důl Turów vyjevuje slabost Visegrádu

23. září 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Polský důl Turów

Eskalující česko-polský spor o rozšiřování povrchového dolu v polském Turówě ukazuje, jak slabé je visegrádské uskupení Polska, Maďarska, České republiky a Slovenska. Jeho lídři se sice pravidelně setkávají a často se po společných summitech chlubí tím, jak se jim podařilo společnými silami zmařit tu či onu iniciativu Bruselu, zejména na poli migrace.

Země Visegrádu se též pokoušejí úžeji spolupracovat na poli bezpečnosti a kultury. Jenže poslední vývoj okolo polského dolu v Turówě ukazuje, že visegrádskými politiky často vzývané spojenectví nefunguje, jakmile dojde na ekonomické a bezpečnostní zájmy jednotlivých zemí.

Čtěte také

Spor o důl v Turówě začal, když si obyvatelé příhraničních oblastí v České republice poblíž Turówa stěžovali, že rozšířením povrchového dolu pro těžbu hnědého uhlí až téměř k české hranici je ohroženo životní prostřední a zdroje podzemní vody v českém příhraničí. Polsko ale většinu stížností ignorovalo, jednání nikam nevedla, takže se Česká republika musela obrátit s podnětem k Evropské komisi. Celý spor nakonec doputoval až k Evropskému soudnímu dvoru.

Evropský soudní dvůr nařídil na jaře tohoto roku Polsku těžbu zastavit až do vyřešení sporu, Polsko ale jeho nařízení ignorovalo. Před několika dny Evropský soudní dvůr rozhodl, že až do uposlechnutí jeho rozhodnutí o přerušení těžby musí Polsko platit pokutu ve výši 500 tisíc eur denně. Polská vláda se i tentokrát odmítá rozhodnutí soudu podřídit.

Účelová lobbistická skupina?

Pikantní na eskalujícím sporu Polska s EU a Českou republikou je, že obě země by měly být schopné se dohodnout mezi sebou už proto, že spolu s Maďarskem a Slovenskem tvoří regionální uskupení, které se vůči zbytku EU snaží prezentovat obraz jednoty a harmonické spolupráce.

Čtěte také

Jenže ve sporu o Turów se ukázalo, že Visegrád ve skutečnosti nemá žádné mechanismy, jak třeba i s přispěním ostatních ostatních členských zemí řešit případné spory mezi dvěma svými členy.

Polsko tvrdí, že pokračování těžby v Turówě je důležité z bezpečnostních a ekonomických hledisek. Obavy obyvatel českého příhraničí o životní prostředí a zásoby vody ho zatím příliš nezajímaly. Vystupuje spíše z pozice síly, než z pozice partnera v regionálním uskupení, jakým chce být Visegrád. Což byl také jeden z důvodů, proč se Česká republika musela obrátit na evropské instituce. Údajně nadstandardní vztahy obou zemí v rámci Visegrádu se ukázaly být spíše jen fikcí.

Podle polského serveru Virtualna Polska varšavská vláda nyní uvažuje, že až do vyřešení sporu suspenduje svoji účast v jednáních Visegrádské čtyřky. Pokud se to ukáže být pravda, pak se jen potvrdí, že Visegrád je v mnoha ohledech jen prázdná slupka.

Čtěte také

Není to poprvé, co členové Visegrádu nepostupovali jednotně, když se jednalo o jejich vlastní zájmy. Naposledy se Česká republika a Slovensko nepřipojily k úsilí Maďarska a Polska zablokovat společně přijetí evropského záchranného balíku kvůli současnému přijetí mechanismu, s jehož pomocí by mohly být krácením dotací trestány země, které porušují principy právního státu.

Ukázalo se, že vidina obrovských dotací byla pro Českou republiku a Slovensko silnější motivací než polské a maďarské stížnosti, že mechanismus je namířen primárně proti nim.

Jiří Pehe

Visegrádské uskupení se i ve světle posledního vývoje okolo česko-polského sporu o důl v Turówě ukazuje být nikoliv skutečným regionálním společenstvím s hlubokými společnými zájmy zúčastněných zemí, ale jen účelovou lobbistickou skupinou, která vystupuje společně pouze, když se se jí to hodí ve sporech s Bruselem.

Je i proto ironické, že když opravdu dojde na lámání chleba, musí spory mezi zeměmi Visegrádu řešit onen jimi často kritizovaný Brusel.

Autor působí na New York University Prague

autor: Jiří Pehe
Spustit audio