Jiří Pehe: Česká společnost není politicky polarizovaná, spíše je rozčtvrcená
Často slyšíme, že česká společnost je beznadějně polarizovaná. Jednu její polovinu tvoří v tomto narativu lidé, kteří obecně hájí stejné hodnoty jako současná vládní pětikoalice demokratických stran, k nimž patří i podpora pro liberální demokracii a zakotvení naší země v západních bezpečnostních strukturách.
Druhou polovinu pak tvoří lidé, kteří ostře odmítají současnou vládu, včetně některých hodnot, které hájí. A pak lidé odmítající demokratický systém jako takový. V parlamentní politice tuto část společnosti reprezentují dva vůdcovské politické subjekty – hnutí ANO a hnutí Svoboda a přímá demokracie.
Čtěte také
Jenže skutečnost je pestřejší. Sociologové přišli před časem s dělením české společnosti do zhruba šesti tříd, přičemž kam kdo patří, to se odvíjí nejen od majetkových poměrů, ale i sociálního kapitálu. Podle těchto a dalších kritérií rozdělili společnost na dva segmenty vyšší střední třídy, tři segmenty nižší střední třídy a pak třídu takzvaně strádajících, do níž patří vesměs nekvalifikovaní lidé postrádající všechny druhy sociálního kapitálu. Těch je podle studie v české společnosti asi 18 procent.
Když ale zůstaneme u dělení politického, můžeme mluvit o zhruba čtyřech částech společnosti. Podstatné v tomto dělení jsou postoje příslušníků jednotlivých skupin k demokracii, spíše než k vládní politice.
Mobilizovat voliče SPD?
První skupina sestává z lidí, kteří podporují liberální demokracii a zakotvení země v západních bezpečnostních strukturách, ač mohou být kritičtí k různým aspektům vládní politiky.
Čtěte také
Druhá skupina je tvořena lidmi, kteří preferují silné vůdce a jejich populistickou politiku. Tato část společnosti, kterou reprezentují v parlamentní politice v současnosti ANO a SPD, ovšem není apriori antisystémová, nemalé její části demokratický režim vyhovuje – a to více voličům ANO než voličům SPD.
Třetí skupinu tvoří lidé, kteří mají vyhraněně antisystémové postoje. V posledních týdnech jejich představitelé uspořádali několik demonstrací, na nichž zněla hesla nejen o potřebě donutit k odchodu současnou vládu, ale též volání po změně systému v zemi či vystoupení z NATO a EU.
Čtvrtou část společnosti pak tvoří lidé, kteří na politiku zcela rezignovali, což je ovšem též politický postoj. Nechodí k volbám, ale lze předpokládat, že se někteří účastní výše zmíněných demonstrací antisystémových sil.
Čtěte také
Proč je toto dělení české společnosti podle politických postojů užitečnější než teze o polarizaci? V současnosti kupříkladu proto, že může rozhodnout, kdo se stane příštím prezidentem.
Čtyři kandidáti s reálnými, ač různě odstupňovanými šancemi uspět, obecně vyjadřují hodnoty první skupiny – tedy prodemokraticky, prozápadně orientované části české společnosti. Jenže k dosažení případné nadpoloviční většiny v druhém kole bude muset kterýkoliv z nich oslovit i část voličů, kteří ve sněmovních volbách sice volí populisty, ale nejsou apriori proti současnému systému. To bude vyžadovat nemalé politické schopnosti.
Proti nim stojí v osobě Andreje Babiše kandidát druhé ze zmíněných skupin, tedy populistického tábora. Průzkumy přitom ukazují, že pokud se Babiš dostane do druhého kola, může v prezidentském klání nakonec uspět pouze za předpokladu, že se mu podaří mobilizovat kromě voličů ANO i voliče SPD, kteří ovšem mají k demokracii problematičtější postoj než voliči ANO, a také část lidí ze skupiny antisystémových voličů. Najít střední cestu mezi těmito voliči tak, aby snahy oslovit antisystémové voliče nevylekaly ty ostatní, bude ovšem velmi těžké.
Autor působí na New York University Prague
Čekání na prezidenta
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
