Jiří Leschtina: Miloš Zeman – nejvydařenější úlovek diktátora Si

10. červenec 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Český prezident Miloš Zeman s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem při setkání v Praze

Jak oznámil Pražský hrad po telefonátu prezidenta Zemana s jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem, česká hlava státu chce v příštím roce opět, už pošesté, navštívit Čínu. A dodejme hned: na neutuchajícím opojení české hlavy státu komunistickým Pekingem není nic překvapujícího.

Je srozumitelná snaha Miloše Zemana zavítat na sklonku prezidentského působení do jeden a půl miliardové říše čínského despoty. Ještě jednou, naposledy se dotknout velkého politického světa, jehož západní demokratická část českého prezidenta v podstatě přehlíží.

Čtěte také

Tím spíš, když vztahy s autoritářským Kremlem, který rovněž byl v nejvyšším kursu Zemanovy zahraniční politiky „více azimutů,“ vyhodily do vzduchu výbuchy ve skladu zbraní ve Vrběticích.

O to zajímavější je ale zjištění serveru Sinopsis, že oficiální čínské shrnutí telefonátu Zemana a Si Ťin-pchinga se podstatně liší od verze Hradu. Podle tiskové zprávy Hradu prezident ČLR vyjádřil solidaritu s Českou republikou a jejími občany po ničivém tornádu. Česko označil za „klíčového partnera v rámci EU“. Zeman pak potvrdil, že na základě pozvání navštíví v roce 2022 Čínu. Vše mělo korunovat poetické ujištění obou prezidentů, že stromy, které si při svých návštěvách vzájemně darovali, dobře rostou.

Frustrující realita

Ve verzi agentury Nová Čína není o tornádu nebo o stromech ani zmínka. Ba dokonce ani o Zemanově zamýšlené cestě do ČLR. Podle Nové Číny Si Ťin-pching nemluvil o Česku jako o partneru, ale o tom, že Česká republika je „ochotna sloužit jako spojovací článek mezi Čínou a EU“. Navíc se zde také (na rozdíl od zprávy Hradu) dozvídáme, že Zeman „upřímně poblahopřál“ čínskému prezidentovi ke 100. výročí založení Komunistické strany Číny.

Čtěte také

Čeho jsme tady svědky? Český prezident gratuluje zločinecké, zkorumpované straně k historii protkané krvavými pogromy a represemi vůči vlastnímu obyvatelstvu. Od Mao Ce-tungova Velkého skoku, který vyústil do hladomoru, jemuž padlo za oběť na 40 milionů Číňanů. Přes masakr na náměstí Nebeského klidu, při kterém armáda povraždila podle některých odhadů až tři tisíce demonstrantů.

Až po současnost, kdy čínské úřady likvidují a zavírají oponenty režimu, rozpoutaly represe proti Ujgurům v provincii Si-ťiang, které řada zemí už označuje jako genocidu. A v Hongkongu čínští komunisté systematicky likvidují demokratické svobody a lidská práva, které se zavázali dodržovat nejméně 50 let od přechodu pod čínskou správu v roce 1997.

Samozřejmě, nejen komunistickou agenturu Nová Čína, ale i současnou Kancelář Pražského hradu nutno považovat za zřídlo dezinformací. A nelze přesně rozpoznat, jaký dezinformační mix tyto instituce namíchaly a předhodily veřejnosti. Pokud se ale Hrad nedistancoval od čínské interpretace, pak musíme brát jako dost frustrující realitu, že prezident demokratické země tady podkuřuje diktátorovi a přeje „Číně další úspěchy pod vedením generálního tajemníka Si Ťin-pchinga“.

Jiří Leschtina

Pekingu se již dlouho daří přitahovat a zavazovat si všeho schopné a lidsky porouchané politiky s autoritativními sklony, které umí zmanipulovat a využít. Český prezident jen zas a znovu dokazuje, že v tomto směru patří k nejvydařenějším úlovkům diktátora Si. 

Autor je publicista

Spustit audio