Jiří Leschtina: Korespondenční volby a záhadná liknavost Fialovy koalice
Když v televizních Otázkách Václava Moravce zase po čase přišla řeč na uzákonění korespondenčního hlasování pro naše občany pobývající v zahraničí, zástupci opozice Alena Schillerová za ANO a Radim Fiala za SPD ubezpečili diváky, že proti poštovní volbě budou obstrukcemi bojovat snad až do roztrhání těla.
Jejich plamenná filipika ale ani tentokrát neobsahovala nic nad rámec obligátního varování, že korespondenční volba ohrožuje tajnost hlasování a povede k blíže neurčeným podvodům.
Čtěte také
Je přitom až fascinující tvrdošíjnost, s níž kritici korespondenční volby ignorují, že hlasování na dálku funguje již ve 23 státech Evropské unie, v USA, Kanadě nebo Austrálii. Přičemž technologicky čím dál vynalézavější procedury a jejich kontrola prakticky vylučují zásadní narušení čistoty volebního procesu.
Dost zoufale tak vyznělo tvrzení Radima Fialy, s nímž často šermuje i jeho stranický šéf Tomio Okamura, že v Rakousku se muselo v roce 2016 kvůli problémům s poštovní volbou opakovat druhé kolo prezidentských voleb. To skutečně muselo. Ale ne kvůli nějakým machinacím s hlasy, ale že některé hlasy byly sečteny před stanoveným časem pro otevření obálek.
Debakl pro ANO a SPD?
Čtěte také
K tomu, že korespondenční hlasování u nás zůstává v nedohlednu, ale přispívá i Fialova vláda. Ke svému programovému závazku zjednodušit českým občanům žijícím ve světě přístup k volbám, zatím totiž přistupuje pětikoalice s nepochopitelnou liknavostí.
Poprvé kapitulovala před obstrukčními manévry opozice v první půli roku 2022, kdy promrhala šanci na zavedení poštovního hlasování před prezidentskou volbou. Podruhé ustoupila už jen pouhým hrozbám obstrukcemi, když zavedení korespondenční volby vyřadila z novely volebního zákona, kterou sněmovna schválila letos v říjnu.
Nyní se vládní politici dušují, že schválení korespondenčního hlasování je prioritou pro příští rok. Což ovšem s největší pravděpodobností znamená, že ani v červnových volbách do Evropského parlamentu nebudou moci naši spoluobčané v zahraničí hlasovat bez dojíždění do volebních místností, někdy i stovky až tisíce kilometrů vzdálených od místa jejich pobytu.
Čtěte také
Přitom právě zjištění, že obstrukční taktika přináší opozici v případě korespondenční volby své ovoce, povzbudí ANO a SPD k ještě úpornějším a nemilosrdnějším obstrukcím s cílem vydržet s tímto bojkotem až do sněmovních voleb v roce 2025.
Oběma stranám jde totiž o hodně. Výsledky hlasování našich občanů v zahraničí jsou pro ně setrvalým debaklem. Vždyť kupříkladu v posledních sněmovních volbách volilo v zahraničí 13 tisíc občanů, přičemž 85 procent z nich volilo současné vládní koalice. Přičemž ANO ani SPD by se podle volebního verdiktu našich krajanů vůbec nedostaly do sněmovny.
Tahle pravidelně se opakující volební sprcha jen dotvrzuje větší odolnost Čechů, pobývajících v zahraničí vůči populismu a nacionalismu, jež Babišovo a Okamurovo hnutí servírují své tuzemské volební základně. O to nepochopitelnější ale pak je váhavost koaličních stran s prosazením korespondenčního hlasování, které se ve světě vyspělých demokracií už dávno stalo součástí volebního komfortu.
Autor je publicista
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
