Jiří Leschtina: Další srůstání koalice Spolu? Schůdná cesta k pevnějšímu rozkročení pravice
Jiří Leschtina: Další srůstání koalice Spolu? Schůdná cesta k pevnějšímu rozkročení pravice
Poté, co koalice Spolu zveřejnila dohodu o jednotné kandidátce do eurovoleb, bylo otázkou času, kdy začne probublávat na povrch nevole ultrakonzervativců z řad ODS. A není překvapením, že se ozval jeden z těch nejzarytějších – končící europoslanec Jan Zahradil. Ten varoval, že eurokandidátka Spolu je součástí Fialova dlouhodobého plánu „potlačit značku ODS, rebrandovat ji jako Spolu a pak sfúzovat do trvalého svazku“.
Zahradil ale svým líčením nadcházejícího zmaru ODS vynáší na světlo veskrze pozitivní otázku. Zda přetvoření současné trojkoalice v širokoplecí středopravicovou stranu není nosnou vizí, zvyšující šance demokratické pravice v souboji s narůstajícím nacionálním populismem v zemi.
Čtěte také
Pokud má někdo předpoklady pro takovou sjednotitelskou misi, pak určitě Petr Fiala, který dál drží vládu pěti stran v základním konsenzu a porozumění, všem tvrdým zkouškám navzdory. Už samotný vznik eurovolební kandidátky Spolu, proti které do poslední chvíle brojili především europoslanci za ODS, napovídá o tom, že Fialova pozice uvnitř strany zůstává silná navzdory pádu důvěry veřejnosti v premiéra i jeho kabinet.
Ukázalo se, že mezi občanskými demokraty nad nostalgickým sněním o návratu ODS ke kralování v české politice převažuje realistické poznání, že časy se změnily. Vždyť v dobách dominance občanských demokratů stabilně operovaly v prostoru demokratické pravice tři strany – ODS, lidovci plus menší formace typu ODA, Unie svobody či do současnosti přežilé TOP 09.
Pakt s Babišem?
Nyní ale, kdy do souboje o voliče pravice a pravého středu přibyli ještě Piráti a STAN, je v tomhle prostoru natolik našlapáno, že návrat ODS k třicetiprocentním a vyšším volebním metám je hudbou minulosti. A nad lidovci i topkou se již stabilně vznáší mrak sněmovního vyhynutí.
Čtěte také
Pak je ovšem logická otázka, zda by dřív nebo později neměla TOP 09 splynout s ODS. Pro občanské a křesťanské demokraty by se tak otevřela cesta k nějaké obdobě německé CDU/CSU šité na české poměry. Vznikla by silná formace s úzce propojenou stranickou základnou čítající přes 30 tisíc členů, která by mohla efektivně rozprostírat volební sítě podle podpory toho kterého křídla v regionech.
V podstatě jde o něco podobného, co v roce 1996 doporučoval tehdy 30procentní ODS její místopředseda Josef Zieleniec, když vyzval k „širokému rozkročení strany,“ která by měla „znít více hlasy“. Klausova ODS se ale vzápětí rozpadla v bouři finančních skandálů.
Občanští demokraté pak vyběhli se svými voliči, když po předčasných volbách zakotvili v mocenském kartelu se svým hlavními protivníky – Zemanovými sociálními demokraty. A později ODS upadla do područí regionálních politických bossů, z něhož se vymanila až pod vedením Petra Fialy.
Právě část politiků, přetrvávajících v ODS z těchto divokých dob tvoří tvrdé jádro, jemuž se protiví už samotné vytvoření koalice Spolu, natož pak úvahy o dalším „fúzování“ trojlístku. A mluví o posílení identity ODS.
Čímž nejspíš myslí rozpad koalice Spolu, který by také mohl po příštích parlamentních volbách vyústit v další mocenský pakt občanských demokratů s úhlavním protivníkem. Tentokrát s Babišovými populisty.
Autor je publicista
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
