Jiří Leschtina: Čínská jízda v Čechách pokračuje
Večeře Miloše Zemana na dovozním veletrhu v Šanghaji s vedením čínské státní firmy CITIC byla ve srovnání s jeho etudou po boku komunistického vůdce Si Ťin-pchinga méně nápadnou epizodou.
Za to nad jiné symbolickou. Právě CITIC převzal veškerý majetek šanghajské firmy CEFC, jejíž podnikání v Čechách, režírované někdejším ministrem obrany Jaroslavem Tvrdíkem, skončilo astronomickými dluhy.
Ondřej Konrád: Krátká epizoda se soudružkou pandou
„Čím se živí panda velká?“ - volá od křížovky matka podezřelého majitele zastavárny v Hřebejkově starším filmu Horem pádem.
Prezidentovo hodování s šéfy společnosti CITIC tak bylo jasným poselstvím: Čínská jízda v Čechách pokračuje. Ale teď už rovnou pod přímým dohledem čínské státostrany.
Společnost CEFC, jejíž šéf Jie Ťien-ming kvůli podezření z korupce skončil v osidlech zvláštní vyšetřující komise komunistické strany Číny, byla alespoň formálně soukromou firmou. Státní společnost CITIC, jak dokládá v podrobném rozboru pro Deník N sinolog Ondřej Klimeš, byla od svého vzniku v roce 1979 přímo propojena s nejvyšší stranickou oligarchií.
Klimeš mimo jiné upozorňuje, že CITIC je nejvlivnějším akcionářem v soukromé bezpečnostní agentuře Frontier Service Group, která cvičí policejní a vojenský personál v pohraničních oblastech, sousedících s Ujgurskou autonomní oblastí.
Síť politicky „užitečných“ idiotů k službám
Svým podílem a personálními vazbami je tak CITIC podle Klimeše „přímým aktérem sílící represe Ujgurů, při nichž Peking zavádí šokující detenci milionů lidí v koncentračních převýchovných táborech“.
Jde o standardní podnikatelský spor, říká Tomáš Hülle o situaci kolem CEFC a J&T
Dokumenty nejsou zveřejněné, a tak je velice obtížné soudit, kdo je vlastně v právu. Právě tak charakterizuje Tomáš Hülle z Česko-čínského podnikatelského fóra spor mezi slovensko-českou skupinou J&T a CEFC Europe.
Jak velké riziko představuje vývoj, kdy čínský autoritářský stát se stává přímým aktérem čínských obchodů v Česku? Prezident Zeman například doufá, že CITIC bude „rozmražovačem“ pohaslé investice z doby CEFC, která usilovala o získání padesátiprocentního podílu ve finanční skupině J&T Finance Group, vlastnící J&T Banku.
Což by znamenalo proniknutí čínského koncernu pod kontrolou komunistické strany do jednoho ze strategických odvětví, včetně přístupu k řadě údajů bankovních klientů.
CITIC Group zřejmě získává i významný podíl ve společnostech Médea a Empresa Média, kam patří televize Barrandov nebo časopis Týden. Společnost CEFC sice loni oznámila, že z obou společností odešla, ale již letos v březnu šéf skupiny Jaromír Soukup potvrdil serveru iRozhlas: „CEFC je minoritním společníkem našeho koncernu.“
Čínská CEFC mohutně investuje v Česku. Šéf představenstva je poradcem Zemana
Čína dál ve velkém nakupuje v České republice. Skupina CEFC za účasti prezidenta Miloše Zemana dnes v Šanghaji podepsala smlouvy, na základě kterých investuje do mediální skupiny podnikatele Jaromíra Soukupa, pivovaru Lobkowicz a letecké společnosti Travel Service.
Pokud tedy i tento podíl CEFC přebírá CITIC, jsme svědky zvláštního paradoxu. Strategickým partnerem celostátní televize bude společnost přímo ovládaná státem, v němž jsou novináři kvůli článkům zavíráni do vězení.
Kromě dalších nemovitostí, hotelů, fotbalového klubu Slavie nebo pivovaru Lobkowicz zdědila CITIC Group ještě něco cenného. Cesty do nejvyšších pater české politiky, které ji spolu s Tvrdíkem prošlapal zmizelý Jie Tien-ming, jehož Miloš Zeman vytrvale prohlašuje za svého poradce.
Spolu s hospodářskými zisky tak bude čínským komunistům k službám i síť politicky „užitečných“ idiotů, pro něž je podlézavost Hradu vůči čínskému diktátorovi neutuchající inspirací. Akorát, že v mnoha případech se o ně bude muset Si Ťin-pching dělit s Putinem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.