Jiří Dědeček: Existují jen tři témata – život, láska a smrt

Jiří Dědeček při natáčení Školy hitů
Jiří Dědeček při natáčení Školy hitů

Jsou spisovatelé v dnešní době hybateli společenské a politické scény? Vyjadřují se k ožehavým otázkám současné doby? Jaká je dnes role PEN klubu a jaký je vliv spisovatelů na společnost?

Písničkář, básník a předseda českého PEN klubu Jiří Dědeček hostem Interview Plus.

Za několik dní to bude 91 let, kdy Karel Čapek založil legendární PEN KLUB. Mají literáti v dnešní společnosti ještě vliv?

"Mají mnohem menší vliv než v dobách Karla Čapka, tehdy literatura promlouvala intenzivně. Kniha prožívala jedno ze svých nejšťastnějších období. Dnes úměrně stupni vyvinuté společnosti zájem o literaturu a její dopad na společnost klesá. Čím méně vyvinutá společnost je – jako země třetího světa v Africe – tím větší pozoruji zájem o literaturu,“

Jak vnímáte vztah literatury k současným médiím?

„Literatura jako médium je pomalá, vyžaduje určitou investici a energii ke čtení a přemýšlení. Což vizuální média velmi často nevyžadují. Dovolují lidem setrvat v příjemné pozici u krekru a lahváče,“ říká Dědeček.

Vyjadřují se dnešní spisovatelé k ožehavým otázkám současné doby?

Takové to propojení se špičkou, jako bylo za Čapkových časů – setkávání se s prezidentem republiky – to je pryč. A neplatilo to ani za hezkých dob, kdy byl prezidentem Václav Havel, protože i tehdy jsme pozorovali drastický nástup vizuálních médií.


Myslím si, že čím dříve se píšící autor smíří s tím, že nebude tak slavný jako tzv. televizní celebrity a že jeho dílo nebude mít zdaleka takový dopad na společnost, jako nějký pochybný moderátor někde na komerční stanici, tak tím lépe pro něj.

Jaká je dnes role PEN klubu a jaký je vliv spisovatelů na společnost?

„Vyjadřujeme se k problémům, které považujeme za významné a které se nás týkají. Několikrát jsme se vyjádřili v médiích k různým tendencím v české společnosti. Například co se týče postojů k imigrantům, respektive co se týká slovního zacházení s tím problémem. To se týkalo některých výroků Miloše Zemana,“ odpovídá v rozhovoru Dědeček.

„Kdysi se říkalo, že spisovatelé jsou svědomím národa. Dnes už to neplatí, ale mnozí autoři říkají, zaplať pánbůh, že už se nemusíme být svědomí národa. Že už si můžeme psát, co v hloubi cítíme. A můžeme se věnovat jiným věcem, než jsou občanské postoje.“

Existuje dnes jedno velké téma, ke kterému se spisovatelé vyjadřují?

„Vždycky byla tři základní jednotící témata a ta zůstávají – život, láska, smrt. Ta se v různých subtématech drolí a dělí na další, jak čas plyne. Třeba křivda, svoboda a podobně. Ale protože ten svět je stále složitější, tak těch drobných témat je dnes mnohem víc. Myslím, že v zásadě se to dá všechno shrnout na toho společného jmenovatele – život, láska, smrt.

Jiří Dědeček

Dnes záleží na věci, které se říká marketing. A i ten nejpitomější škvár, který grafoman napíše na přibližně tisícinásobném počtu stránek, než by si to zasloužilo, tak s dobrým marketingem vyletí vzhůru.

PEN klub sleduje osudy pronásledovaných spisovatelů a pokouší se o jejich osvobození. Dá se říct, že celosvětově je v tomto situace horší, než byla dřív?

„Já myslím, že je to furt stejně pitomá situace, jako byla vždycky. Jen se mění teritoria. My jako český PEN klub splácíme dluh. I o nás se tehdy starali exiloví kolegové, někdy to byli zahraniční nakladatelé. Ti nám vydávali knížky, hráli naše písničky v rozhlasech a dávali nám pocit, že to nepíšeme do šuplíku. Psát do šuplíku jde, ale zpívat už hůř.“

Celý rozhovor s Jiřím Dědečkem si můžete poslechnout v záznamu pořadu Interview Plus.