Jiří Berounský: Václav Klaus

Václav Klaus s knihou Dnešní polemika o včerejší privatizaci
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Václav Klaus s knihou Dnešní polemika o včerejší privatizaci
0:00
/
0:00

Lidové noviny – zřejmě u příležitosti 30. výročí sametové revoluce – začaly uveřejňovat seriál o tehdejších významných politicích.

Prvním politikem, který tak prostřednictvím rozhovoru s redaktory onoho listu mluvil, nebyl nikdo jiný než Václav Klaus.

Václav Klaus, vždy sebevědomý a sebestředný, který aniž znal mínění všech občanů, rozdělil společně s Vladimírem Mečiarem fungující československou republiku. Bylo to ekonomicky asi výhodné pro Čechy a politicky pro Mečiara podporovaného slovenskými nacionalisty.

Ale nepředbíhejme. Máme totiž hodnotit přechod z komunistického do kapitalistického hospodaření. Kuponovou privatizaci, která ten přechod uskutečnila.

Ekonomika vládne světu

Klaus ovšem žádný jiný pohled než ten ekonomický nezná. Znovu jsme si to ověřili v onom rozhovoru, z něhož rádi citujeme: „Podřízenost ekonomiky politice byla hlavním charakteristickým rysem komunistické společnosti a ekonomiky.“

To je pravda, jenže to není zdaleka pravda úplná. Ta politika totiž obsahovala nejprve brutální zastrašení jakékoli opozice a pak teprve mohla nastat ona podřízenost ekonomiky politice. Komunistické politice vládnoucích mocipánů. To prostě nelze neříct při srovnání ekonomik – ono naprosté vakuum jakékoli konkurence v ekonomice komunistické. Konkurence, která je i podle Klause hybnou silou kapitalismu. Konkurence, jež se trestala třeba smrtí.

Morálky netřeba

Morálka v ekonomice je něco, co pro Klause neexistuje. Proto mnoho z ekonomických ministrů Klausovy vlády bylo v KSČ. Dřív prostě pracovali v ekonomice, která byla podřízena politice, a potom pracovali v ekonomice, která nebyla podřízena politice, a byla tak výkonnější.

I proto mohl Klaus nebo jeho nohsledi s jeho souhlasem, nevíme kdo, vydat den před volbami v roce 1998 onu plamennou výzvu k mobilizaci občanů, aby volili ODS, a jen několik dnů poté uzavřít s konkurenční sociální demokracií opoziční smlouvu, která zahájila velmi úspěšně éru stranického politikaření u nás.

Proto lze těžko vyznávat kult Václava Klause. A nejen proto. Je velký euroskeptik a není toho názoru, že jen sjednocená Evropa může čelit hospodářsky a bezpečnostně novým státním gigantům.

Jiří Berounský

A nezapomněli jsme ani na to, s jakou vervou byl Klaus, stejně jako Trump, proti jakýmkoli ekologickým zásahům, protože mohou snižovat zisky. A těm, kdo zapomněli, bychom rádi připomněli, že po Klausově amnestii v roce 2013, která osvobodila i mnohé tuneláře, klesla strmě jeho popularita na pouhých 25 %.

Autor je publicista