Jiří Berounský: Václav Klaus
Lidové noviny – zřejmě u příležitosti 30. výročí sametové revoluce – začaly uveřejňovat seriál o tehdejších významných politicích.
Prvním politikem, který tak prostřednictvím rozhovoru s redaktory onoho listu mluvil, nebyl nikdo jiný než Václav Klaus.
Čtěte také
Václav Klaus, vždy sebevědomý a sebestředný, který aniž znal mínění všech občanů, rozdělil společně s Vladimírem Mečiarem fungující československou republiku. Bylo to ekonomicky asi výhodné pro Čechy a politicky pro Mečiara podporovaného slovenskými nacionalisty.
Ale nepředbíhejme. Máme totiž hodnotit přechod z komunistického do kapitalistického hospodaření. Kuponovou privatizaci, která ten přechod uskutečnila.
Ekonomika vládne světu
Klaus ovšem žádný jiný pohled než ten ekonomický nezná. Znovu jsme si to ověřili v onom rozhovoru, z něhož rádi citujeme: „Podřízenost ekonomiky politice byla hlavním charakteristickým rysem komunistické společnosti a ekonomiky.“
To je pravda, jenže to není zdaleka pravda úplná. Ta politika totiž obsahovala nejprve brutální zastrašení jakékoli opozice a pak teprve mohla nastat ona podřízenost ekonomiky politice. Komunistické politice vládnoucích mocipánů. To prostě nelze neříct při srovnání ekonomik – ono naprosté vakuum jakékoli konkurence v ekonomice komunistické. Konkurence, která je i podle Klause hybnou silou kapitalismu. Konkurence, jež se trestala třeba smrtí.
Morálky netřeba
Čtěte také
Morálka v ekonomice je něco, co pro Klause neexistuje. Proto mnoho z ekonomických ministrů Klausovy vlády bylo v KSČ. Dřív prostě pracovali v ekonomice, která byla podřízena politice, a potom pracovali v ekonomice, která nebyla podřízena politice, a byla tak výkonnější.
I proto mohl Klaus nebo jeho nohsledi s jeho souhlasem, nevíme kdo, vydat den před volbami v roce 1998 onu plamennou výzvu k mobilizaci občanů, aby volili ODS, a jen několik dnů poté uzavřít s konkurenční sociální demokracií opoziční smlouvu, která zahájila velmi úspěšně éru stranického politikaření u nás.
Proto lze těžko vyznávat kult Václava Klause. A nejen proto. Je velký euroskeptik a není toho názoru, že jen sjednocená Evropa může čelit hospodářsky a bezpečnostně novým státním gigantům.
A nezapomněli jsme ani na to, s jakou vervou byl Klaus, stejně jako Trump, proti jakýmkoli ekologickým zásahům, protože mohou snižovat zisky. A těm, kdo zapomněli, bychom rádi připomněli, že po Klausově amnestii v roce 2013, která osvobodila i mnohé tuneláře, klesla strmě jeho popularita na pouhých 25 %.
Autor je publicista
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.