Jiří Berounský: Pakt Molotov – Ribbentrop a obrat v sovětské zahraniční politice

Jiří Berounský
Jiří Berounský

Je s podivem, jak malá, nebo v některých sdělovacích prostředcích až nulová pozornost byla věnována oné ostudné smlouvě ze srpna 1939, která vešla do povšechných znalostí historie pod názvem pakt Molotov – Ribbentrop.

V nejlepším případě – jak jsme se učili v marxismu-leninismu - to bylo proto, že tehdejší Sovětský svaz tím získal čas k lepšímu vyzbrojení před válkou s hitlerovským Německem. I kdyby to byla pravda, tak by to byla ta nejlepší ukázka toho, jak mezinárodní smlouva je skutečně jen cárem papíru, nehledě k morální stránce celé záležitosti.

Jenže v daném případě nesmíme zapomínat, že se jednalo o smlouvu mezi dvěma totalitními mocnostmi, kde jakékoli uvažování o morálce je naprosto směšné.

Dříve než se budeme věnovat ovlivnění československého odboje proti Němcům a československé věci smlouvou vůbec, připomeňme starším a informujme mladší: Smlouva o neútočení mezi Německem a Svazem sovětských socialistických republik (SSSR) byla podepsána 23. srpna 1939.

Usnesení Ústředního výboru KSČ

To znamená několik dní před začátkem 2. světové války a necelého půl roku po okupaci Československa, jehož jediným a posledním spojencem v době Mnichova údajně Sovětský svaz byl. Ke smlouvě byl připojen tajný protokol, v němž si Německo a Sovětský svaz rozdělili sféry vlivu ve východní Evropě.

Molotov podepisuje 23. srpna 1939 pakt o neútočení mezi Německem a Sovětským svazem, vzadu stojí Joachim von Ribbentrop a Josif Stalin

Důsledkem tohoto tajného protokolu bylo přepadení Polska z východu po německém útoku proti němu, jež znamenalo vypuknutí 2. světové války. Později došlo k anexi všech pobaltských republik.

Obrat v sovětské zahraniční politice i v celkové orientaci Sovětského svazu, který uvedený pakt znamenal, zaskočil tehdy demokratické země Evropy i komunistické strany jednotlivých států. Jak uvádí druhý prezident Československé republiky Edvard Beneš ve svých Pamětech, zaskočeni byli zjevně i českoslovenští komunisté.

V usnesení Ústředního výboru KSČ z prosince 1940 se vyskytuje mnoho vět, které by dnešní komunisté asi neradi slyšeli, neboť jsou svědectvím jejich psí oddanosti Moskvě a neschopnosti vlastního postoje. Pro objektivní posouzení by bylo nejlépe citovat celé usnesení, ale čas nedovolí.

Zmiňme se proto jen o oněch, dnes již legendárních, v usnesení zmíněných německých dělnících, oblečených ve vojenské uniformy, proti nimž Benešovi přívrženci zasévají nenávist českého obyvatelstva.

Teprve přepadení Sovětského svazu je změnilo, dle Prohlášení téhož Ústředního výboru KSČ, jen o půl roku později, na fašistické loupežné hordy, které zahájily zběsilý útok na celé lidstvo.