Jindřich Šídlo: Zeman už Zemanovce nepotřebuje

Takže ano, existuje, v jejím čele stojí senátor Jan Veleba, který svou politickou misi pojal jako kombinaci bezpodmínečné obhajoby jakéhokoliv kroku prezidenta Zemana a permantních útoků na všechny domnělé prezidentovy nepřátele – od médií veřejné služby až po … vlastně každého, kdo si dovolí s prezidentem nesouhlasit.

Zemanova krátká sobotní návštěva byla možná poděkováním starým přátelům, reálně ale musí Miloš Zeman i Jan Veleba vědět, že lepší časy už asi nepřijdou, že SPO svou historickou roli už sehrála – a že ji prezident už skoro k ničemu nepotřebuje.

Bývalo to ale jinak. Strana práv občanů, tehdy ještě s přídomkem „Zemanovci“, vznikla před šesti lety pod pečlivým vedením Miroslava Šloufa za jediným účelem: stát se vehiklem, který doveze Miloše Zemana z Vysočiny zpátky do pražské politiky, nejlépe přímo až na Pražský Hrad.

Čtěte také

A to se také v čase rozkladu tradičních politických stran povedlo. A třeba necelých 5 procent hlasů, které SPOZ získala ve sněmovních volbách v květnu 2010, a definitivně tak připravila Jiřího Paroubka o šanci stát se ještě někdy českým premiérem, byla pro Zemana jen vítaným vedlejším efektem v rámci jeho cesty samuraje mstícího se každému, kdo mu kdy zkřížil cestu.

Jenže poté už to takový úspěch nebyl a Milloš Zeman na to dodnes nezapomněl. SPOZ tragicky vyhořela v předčasných volbách před dvěma lety: nepomohla ani jedna u nejdražších kampaní v polistopadové historii, kandidatura čtyř ministrů Rusnokovy vlády a hradního kancléře Vratislava Mynáře k tomu a dokonce ani přímá prezidentova podpora.

SPO se snaživým předsedou Velebou (vlevo) není víc, než jeden z malých dodavatelů hlasů pro druhý Zemanův termín|foto: ČTK/AP, Kateřina Šulová,ČTK

SPOZ za to všechno získala jedno a půl procenta hlasů, výsledek tak směšný, že prezident za trest stáhnul své jméno z názvu strany. Parlamentní volby 2013 tak fakticky znamenaly konec prezidentovy suverénní jízdy českou politikou, respektive jejími troskami, které zbyly po rozpadávajícím se „starém“ politickém systému.

Z prezidenta dnes není vládce země, jehož moc by nějak významně přesahovala ústavní pravomoci, jak se k tomu schylovalo v létě 2013. Jeho hlavní starostí je už dávno probíhající permanentní kampaň za znovuzvolení, k níž už jsou potřeba jiní spojenci, než bezvýznamná SPO.

Čtěte také

Zemanova voličská koalice je dnes velmi pestrá a sahá od komunistů, přes významnou část podporovatelů sociální demokracie, hnutí ANO, někdejších nostalgiků Klausovy éry v ODS až po české radikály z Bloku proti islámu, s nimiž bude prezident slavit 17. listopad. (Ano, to kdybyste si mysleli, že existují hranice, přes které Miloš Zeman už nepůjde. Neexistují.)

SPO se snaživým předsedou Velebou už není víc, než jeden z malých dodavatelů hlasů pro druhý Zemanův termín. Původní Šloufův plán, byť se jeho autor s prezidentem už dávno ve zlém rozešel, se tak fakticky naplnil.

Další komentáře z dnešních Názorů a argumentů si můžete poslechnout v našem audioarchivu.