Jindřich Šídlo: Rath běží o život

Ne, že byste se tam dozvěděli něco zásadně nového: David Rath se vězení nebojí, i když ho očekává, a je nevinen, stěžuje si na údajnou šikanu státu a sledování, stále pilně pracuje ve své rodinné ordinaci i restauraci.

Jak hodlá postupovat, až za tři týdny vypukne další kolo jeho nekonečného procesu, ale neprozradí, další změna programu či advokátů vyhrazena.

Je to takový obrázek muže ve zlomové situaci. Rathovi bude letos v prosinci 50 let, a právě před 20 lety vystartoval na svou – do jisté doby – mimořádně úspěšnou dráhu mladého vůdce lékařských odborů, prezidenta lékařské komory, ministra zdravotnictví, poslance a jednoho z nejvýraznějších politiků sociální demokracie a středočeského hejtmana.

David Rath vlastně nikdy nezažil významnější neúspěch, tedy až do oné noci 14. května 2012, kdy si pro něj a jeho přátele přijela do domku v Rudné u Prahy policie.

Čtěte také

David Rath má všechny důvody stěžovat si na nespravedlnost osudu. Stal se z něj první velký úlovek protikorupčního tažení zahájeného v době Nečasovy vlády a jeho někdejší postřeh, že by tak zřejmě dopadlo mnohem víc politiků, kdyby je někdo rok systematicky odposlouchával, je dost přesný. (Taky jsme to od té doby už viděli.)

Na vlastní kůži poznal, že když se bojuje, jdou některé principy stranou, takže se vám taky může stát, že strávíte ve vazbě rok a půl. A i když vám nakonec dá za pravdu Ústavní soud, a dokonce se dočkáte odškodného, není vám to příliš platné.

Kauza David Rath|foto: Český rozhlas

A jako obžalovaný, což znamená stále ještě nevinný, má samozřejmě právo hájit se, jak jen dokáže, třeba i za pomoci obstrukcí. Když vám reálně hrozí až 12 let vězení, na umělecký efekt moc nehledíte.

Jen tahle taktika k Rathovi, aspoň verbálně jednomu z nejstatečnějších bojovníků české politiky, prostě nějak nesedí.

Zvlášť když to srovnáte třeba s mnohem méně výrazným bývalým poslancem ODS Romanem Pekárkem, který se nechal chytit, jak žádá úplatek, odsoudit a pak si prostě v určený den i přišel odsedět svůj pětiletý trest.

Nebo s řadou dalších obviněných a obžalovaných českých politiků a státních úředníků, kteří prostě chodí k soudu a čekají, často dost dlouho, na svůj verdikt.

Znovu: Rath dělá jen to, co může a co mu zákon a procesní předpisy dovolují, a je lepší žít v zemi, kde má jisté výhody obžalovaný než v té, kde je obhajoba součástí obžaloby.

A docela mrazí, když člověk slyší třeba vrchní státní zástupkyni Lenku Bradáčovou, jak volá po přísnějším metru na obžalované, kteří se nechtějí nechat okamžitě nechat odsoudit a strávit několik dalších let ve vězení, bez ohledu na to, co měli spáchat.

David Rath teď běží o život každý další den na svobodě. Každým svým krokem přitom ale jen dokazuje, že tenhle závod dávno prohrál. A že to dobře ví a že jen otázkou času, kdy to vzdá.