Jindřich Šídlo: Prasečák Vojtěcha Filipa
Přesně před 25 lety, v létě roku 1994, dorazil do Česka kus téměř neznámé historie této země. Vzal na sebe podobu poněkud přestřeleného, ale v zásadě k podstatě mířícího textu amerického historika Paula Polanského, který Čechy upozornil na nemilou skutečnost.
Přímo na jejich území, v idylické krajině jižních Čech a jižní Moravy, stály za války dva romské tábory, kde naši spoluobčané po stovkách umírali nebo odtud odjížděli do nacistických vyhlazovacích táborů.
Nebyla to samozřejmě úplná novinka, historická fakta o Letech u Písku a Hodonínku u Kunštátu sbíral desítky let například brněnský badatel Ctibor Nečas, který jako jeden z mála Čechů také věděl, že jihočeské místo utrpení překryl v 70. letech velkokapacitní prasečák.
20 let debat
Tak, jak to bylo kdysi běžné, protože historie byla pro komunisty jedním z největších a nejobávanějších nepřátel. A jak poznáváme dodnes, docela se jim v jejich boji dařilo.
Čtěte také
V květnu 1995 prezident Václav Havel odkryl v Letech slavnostně památník – a pak jsme se už na víc než 20 let ponořili do absurdních debat, jestli je prasečák na místě koncentračního tábora dostatečně vhodnou formou piety.
Prasečák z Letů nakonec před dvěma lety konečně zmizel, zásluhou vlády Bohuslava Sobotky, díky osobnímu nasazení Jiřího Dienstbiera, Daniela Hermana a nakonec i Andreje Babiše, který se tím snažil hlavně zaretušovat svůj skandální výrok „kdo nepracoval, šup a byl tam“.
Bohužel se brzy ukázalo, že prasečák sice zmizel fyzicky, s jeho odkazem se budeme potýkat ještě dlouho.
Odkaz prasečáku
Vlastně ani tak nejde o jeden skandální výrok Vojtěcha Filipa o ceně vepřového a odkoupeném letském prasečáku, v němž šéf českých komunistů umně propojil třídní s rasovou nenávistí, což koneckonců odpovídá dějinám jeho politického hnutí. Komunisté měli pro koncentrační tábory i falšování historie vždy slabost.
Čtěte také
Závažnější problém je, že to Filipovi i v Česku roku 2019 nejspíš bez problémů projde. Zůstane prvním místopředsedou Sněmovny, což je i spravedlivé, protože když tím dalším může být ostřílený zpochybňovač holokaustu Tomio Okamura, bylo by z hlediska vládnoucí sněmovní většiny ANO – KSČM – SPD přehnané klást na Filipa nějaký příliš přísný metr.
Zvlášť v zemi, kde nikdo z nejvyšších ústavních činitelů necítí potřebu říct aspoń půl věty k Památnému dni romského holokaustu. Narozdíl třeba od vedení pražského magistrátu, nad nímž – stejně jako nad radnicemi některých městských částí – zavlála romská vlajka nebo řady poslanců opozičních stran i vládní ČSSD. Prezident nic, předseda vlády, čau lidi, nic, předsedové Senátu a Sněmovny – nula.
Bez obav
Od nikoho z nich jsme neslyšeli nic o likvidaci cikánského rodinného tábora v Auschwitz - Birkenau, kde bylo v noci ze 2. na 3.srpna 1944 zavražděno nejméně 3 tisíce romských dětí, žen a mužů. Do Osvětimi bylo z Letů a Hodonínka odvezeno víc než tisíc vězňů.
Celkově nepřežilo válku 90 % z 6500 českých Romů. Možná by to přece jen za pár slov stálo a vlastně je jen trapné to vůbec připomínat.
Vojtěch Filip stojí v čele strany, které se z historických důvodů říká „extrémistická“. Když ale začne mluvit o Romech, trefuje se přesně do většinových nálad, bez obav, že by cokoliv riskoval. Naopak, tentokrát konečně mluvil i za ostatní.
Autor je šéfkomentátor serveru Seznam Zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
