Jindřich Šídlo: Pozor, prezidentské volby jsou tu. Skoro
Pokud se nestane nic výjimečného, přesně za dva roky, o druhém lednovém víkendu roku 2023, se budou Češi znovu chystat k prezidentským volbám, přesně řečeno k jejich prvnímu kolu.
Což bude svým způsobem historické rozhodnutí. Poprvé v přímé volbě nebude obhajovat držitel úřadu.
Čtěte také
S největší pravděpodobností nebude kandidovat nikdo, jehož politická cesta začala v listopadových dnech roku 1989 – pokud se do toho samozřejmě nepustí Alexandr Vondra nebo Marek Benda, dva poslední aktivní veteráni té doby.
Poprvé po dvaceti letech by mohl na Hradě usednout někdo, komu ještě nebylo 60 a kdo zároveň nebyl předsedou sněmovny i vlády a kdo jako lídr své strany nevyhrál sněmovní volby. Jinými slovy, otcové zakladatelé české porevoluční demokracie se zapsali do dějin a tohle může být nejotevřenější prezidentský souboj od roku 1989.
Naivní snaha sjednotit zemi
Jména účastníků teď ještě nejsou až tak důležitá a soupisku bude mít smysl doplňovat až po sněmovních volbách letos v říjnu, patnáct měsíců před prezidentskou volbou.
Hlavní otázka samozřejmě bude znít: Chce se Andrej Babiš stát prezidentem? A z jaké pozice by případně kandidoval? Jako předseda vlády, který si v době vrcholící prezidentské kampaně užije české předsednictví EU v druhé polovině roku 2022? Nebo jako lídr opozice, což je něco, co skutečně existuje, jen to Babiš zatím odmítá vzít na vědomí?
Čtěte také
Výsledky letošních sněmovních voleb a vláda, která z nich vzejde, zásadě ovlivní atmosféru, v níž půjdeme volit prezidenta. Jen je už teď celkem jisté, že se budeme rozhodovat i pod vlivem dojmu, který jsme nabyli během posledních deseti let a který nemusí a neměl by platit univerzálně.
Takže: hlava státu je sice vybavena poměrně solidními pravomocemi, které nabírají na síle vždy v době politické krize, ale rozhodně to není americký prezident, jenž stojí v čele výkonné moci. To ten český formálně sice také, ale v realitě je skutečným vládcem země předseda vlády se solidní parlamentní většinou v zádech.
Andrej Babiš s Milošem Zemanem nám v posledních letech vnutili představu, že premiér, zvlášť takhle slabý, je v podstatě podřízeným prezidenta, který mu musí odsouhlasit i takové věci jako výši daní nebo podobu rozpočtu. Takže pozor, překvapení, nemusí. Silný premiér dokáže prezidenta odkázat do patřičných mezí, protože si přečte Ústavu a jen přepočítá hlasy.
Čtěte také
Prezident dokonce nemusí být ani obklopen pozoruhodnými postavami, které sice nemají oficiálně se státní správou nic společného, a přesto jménem hlavy státu dojednávají mimořádně citlivé záležitosti přímo v Moskvě. Prezident dokonce může i v čase krize postupovat s rozmyslem a podle Ústavy, bez snahy urvat si v ten moment maximální kus moci pro sebe, což mimochodem svého času pravidelně zvládal i Václav Klaus.
Všichni tři dosavadní čeští prezidenti hráli své role velmi aktivně. Václav Havel byl ve druhém volebním období 1998 - 2003 faktickým lídrem opozice, Václav Klaus pomohl pádu vlády Mirka Topolánka během předsednictví EU v březnu 2009, výkon současné hlavy státu máme ještě v živé paměti – a dá se předpokládat, že si to ještě užijeme po sněmovních volbách, kdy má prezident vše v rukou.
Přímá volba Česku nikdy nepřinese sjednocující, „nadstranickou“ hlavu státu prostě proto, že by takový člověk neměl v tomhle typu volby šanci. Snaha sjednotit zemi, která je politicky rozdělena nejpozději od voleb roku 1996, prostřednictvím výběru prezidenta všelidovým hlasováním je naivní. Úplně by stačilo, kdyby příští prezident konflikty s chutí neprovokoval, ctil Ústavu, prezidentský slib a parlamentní demokracii.
Jen tohle málo by byl zásadní posun, kvůli kterému má smysl leden 2023 vyhlížet už teď.
Autor je šéfkomentátor serveru Seznam Zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
