Jindřich Šídlo: Otázky kolem Rahovy vazby

Vše samozřejmě proběhlo v souladu se zákonem, vazbu opakovaně potvrdily soudy, včetně toho Ústavního. Takže bychom měli být klidní. Jenže to nejde. Protože jedna věc je - jak se hezky říká zvlášť mezi politiky - "respektovat rozhodnutí soudu". Co taky člověku nakonec zbývá. Ale věc druhá jsou úplně oprávněné otázky, jestli už zase nežijeme ve státě, kde jsou občanská práva a svobody považovány za cosi okrajového a co může případně ustoupit vyšším, cílům. Třeba i těm na první pohled velmi úctyhodným, jako je boj s korupcí.

David Rath možná, jak tvrdí policie, ukradl mnoho milionů z veřejných peněz. To se nakonec dozvíme už brzy. Jenže po roce, kdy tuhle otázku kladu, jsem ještě neslyšel uspokojivou odpověď, proč na svůj rozsudek nemohl čekat na svobodě. Mohl snad pokračovat v trestné činnnosti? Inu asi těžko. Ovlivňovat svědky? Když jej policie v květnu 2012 sebrala po mnoha měsících pátrání a odposlechů? Tomu se taky věří dost obtížně. Nebo by snad mohl jako Radovan Krejčíř někam uprchnout? A kam asi tak? A pokud tato obava skutečně existuje, proč nepřišla na řadu patřičně vysoká kauce, jak je to běžné ledaskde ve světě?

David Rath byl první velkou rybou, na níž jsme léta čekali. Už jeho zatčení doprovázely vcelku zbytečné debaty, proč zrovna on a ne například… a zde si dosaďte libovolné jméno, které byste tu chtěli vidět. Jisté taky je, že Rath, jak se mnozí politici levice obávali, zdaleka nezůstal sám. Policie a státní zastupitelství se za vlády Petra Nečase emancipovaly tak, že to nakonec Nečasův kabinet stálo existenci a jejího šéfa politickou kariéru.

Je to vývoj, po němž jsme léta volali. Jenže během těch let jsme taky zjistili, že policii i státní zástupce je vždycky užitečné pohlížet se zdravou dávkou skepse, protože těch přehmatů a skandálů jsme zažili taky celkem dost.

A tak je potřeba pohlížet i na případ Davida Ratha. Protože je to stále ještě nevinný muž.