Jeskyně s malým mamutem

Jeskyně Koda byla dříve nazývána také Capuš, Capouch, Kodská jeskyně nebo Jeskyně nad Kodou. Patří k místům, která přitahují pozornost nejen stopami po dávném životě, ale také přírodou. V ranním vysílání ČRo Plus jsme místo navštívili s Mgr. Michaelou Langovou.

Archeologický výzkum Kody začal počátkem 20. let minulého století. Nejstarší osídlení jeskyně spadá do středního a mladého paleolitu; nejvíce nálezů je datováno do období neolitu a eneolitu. V této době byla jeskyně patrně dlouhodobě nebo opakovaně osídlena. Další využívání jeskyně je doloženo v době bronzové, laténské a také ve středověku. Mezi nejzajímavější nálezy patří několik střepů keramických nádob, které jsou v naší lokalitě neobvyklé. Nejbližší analogii lze najít až v okolí jezera Lago di Ledro, kde jsou datovány na přelom starší a střední doby bronzové.

Národní přírodní rezervace Koda o rozloze 502 habyla vyhlášena v roce 1952, dnes je součástí Evropsky významné lokality Karlštejn – Koda. Jedná se o lesnatou vápencovou plošinu, s největším bodem Tobolským vrchem (467 mn.m), do které se zařezává několik krasových roklí klesajících do220 mn.m. Dominují zde dubohabřiny s bohatým bylinným patrem.

Jeskyně Koda v červnu 2015|foto: Adriana Krobová

Z nejvýznamnějších druhů hub lze jmenovat hřib Fechtnerův nebo lanýž letní, z rostlin jeřáb krasový, koniklec luční český, okrotici červenou, včelník rakouský, vstavač kukačku a vstavač nachový. Mimořádně bohaté je také zastoupení bezobratlých, stovky druhů motýlů, 53 druhů plžů, 22 druhů mnohonožek, 88 druhů pavouků. Pravidelně zde hnízdí výr velký, včelojed lesní, krahujec obecný, holub doupňák. Je zde významná populace mloka skvrnitého a kolonie netopýrů velkých a černých.

Další zajímavosti se můžete dočíst v Archeologickém atlasu Čech nebo v jeho internetové verzi.