Jenčov: „Kapesní hrad”

29. říjen 2012
Jenčov v roce 2009

Jenčov patří k nejmenším hradům v České republice. Prof. Tomáš Durdík ho sám nazýval hradem „kapesním“. Výjimečný ovšem není jen svou velikostí…

August Sedláček o hradu Jenčov ve své rozsáhlé práci Hrady, zámky a tvrze království Českého napsal: „Severně od Nižburka, východně od Zbečna a jižně ode vsi Bělče v zátiší jako v dalekém od světa a při tom krásném položení spatřují se zříceniny hradu Jenčova. Pohodnický potok teče tu lesnatými stráněmi napřed širokým údolím pod Bělčem, potom údolí se úží a potok vine se pod stráněmi a mezi lučinami, že se po dosti dlouhém toku vrací k místu, kde asi byl, obcházeje tam skalisko uměle otesané, aby bylo velmi strmé. Na tomto skalisku, které vysokými stráněmi zakryto a stromovým zastíněno jest, stával hrádek Jenčov. Nebyl veliký, ale přepevný, a kromě polohy pěkné baví svými zříceninami, poněvadž se jeho zdi do znamenité výšky vypínají.”

Dnes na místě neuvidíte jen vysoké zdi, ale také okno, které se dochovalo v jedné z nich a díky péči Spolku hradu Jenčov byly odhaleny zbytky dalšího okna. Sama historie hradu je ovšem spíše hádankou, jak napovídá také Ilustrovaná encyklopedie českých hradů prof. Tomáše Durdíka: „Historické zprávy o hradu mlčí. Při archeologickém povrchovém průzkumu se podařilo získat nálezy, které dokládají, že existoval na počátku 14. století. Mohl jej založit již Přemysl Otakar II. stavebník Nižbora, k jehož zboží hrad zřejmě náležel.“

Jenčov v roce 2009

Podobně dějiny hradu shrnuje také August Sedláček: „Kdy a kým založen jest hrádek tento, není známo; jméno jeho nevyskytuje se v žádné staré paměti, a protož také nelze o něm nic památného pověděti. O nejbližším okolí máme starodávno zprávu o truchlivém příběhu, jehož svědkem sotva hrad náš býval. Kníže český Břetislav na den sv. Tomáše, 21. prosince roku 1100 pozdě večer z honby v lesích Křivoklátských jezdecky vracel se do Zbečenského dvora a lidé jeho s pochodněmi vyšli do lesů jemu vstříc; tu jistý Lorek uhlídav svou chvíli, vyskočil ze zálohy a vraziv mu silnou ranou oštěp do života, probodl ho naskrze. Jako hvězda s nebe, dí Kosmas, tak upadl kníže v lese na zemi; pozdě přispěvše věrní jeho, vytahovali oštíp z něho a zdvíhali omdlévajícího; jiní křikem a zmatkem hned jako ztřeštění rozbíhali se na vše strany ku postižení vraha. Tento pak utíkaje na koni, padl s ním do rokle, kdežto brzy našli ho probodeného vlastním mečem, ač neví se, zúmysla-li. Šlo vůbec o něm domnění, že byl nástrojem od vyhnaných Veršovců Boženě a Mutiny.” Mnohé legendy, které jsou s Jenčovem spojeny, připomínají také internetové stránky Spolku hradu Jenčov.

Jenčov ve znamení intimity
Jenčov byl skutečně velmi malý hrádek. Slovy prof. Tomáše Durdíka: „Patrně nejmenší český hrad tvořily pouze dvě zděné stavby. Vrchol skalky zaujala malá obdélná obytná věž, pod níž stál dvoj či trojprostorový plochostropý palác. Na jeho vstupní straně lze nejvýše předpokládat ještě lehké, nejspíše dřevěné ohrazení malého dvorka, do něhož se obracely portály přízemí palácových místností. Jenčov je patrně jediným hradem v Přemyslovském loveckém hvozdu, který neměl jiné významnější funkce, než poskytnout svému královskému majiteli intimní klidné zátiší.“

Jenčov v roce 2009

Možná byl Jenčov skutečně výhradně zázemím pro krále při loveckých kratochvílích a za svůj konec vděčí nedalekému Nižboru, ke kterému zřejmě náležel. V podstatě ho potkal stejný osud, jako podobná dvojhradí. Stačí připomenout například Křivoklát a Jivno nebo Týřov a Angerbach u Kožlan. Právě existence tzv. „mateřského hradu“, se kterým sdílel stejné osudy, ho zcela vyřadil z písemných pramenů. Přesto August Sedláček konec Jendova připomíná: Postaven byl na panství Křivoklátském, soudíme odtud, že k témuž panství také patřila ves Běleč, v níž králové ve čtrnáctém století právo podačné vykonávali. Vysoké zbytky hrádku tohoto svědčí o tom, že teprve v patnáctém anebo na počátku šestnáctého věku opuštěn jest."

Dnes už Jenčov opuštěn rozhodně není a nezbývá než Spolku hradu Jenčov držet palce, aby se jim i nadále dařilo pokračovat v práci. Rozsáhlou fotogalerii hradu a další zajímavosti, můžete najít také v původním cyklu Po stopách středověkých hradů a tvrzí středních Čech.

Spustit audio
autor: Adriana Krobová