Jen zavzdychat

Od čtvrtečního oznámení o skutečné podobě tzv. "dohody" s Nomurou je to ale úplně jinak.

Stručně: najednou prý šlo o to zabránit ve sporech s Nomurou daleko větším ztrátám pro republiku, než bylo tvrzeno den předtím. Najednou republika nic nedostane, naopak by se mohlo stát, že za tzv. "nulové" řešení sporů s Nomurou "jen" nějakých sedm miliard. Vše prý sice zahlazeno, ale přidala k tomu vláda ještě jednu podmínku, která mi přijde - trochu váhám, jak to označit - inu, jako "šílená".

Jde o to, že podmínkou tzv. "úspěšně" uzavřeného kšeftu o nulovém řešení sporů s Nomurou je to, že prezident republiky udělí milost lidem, kteří jsou v souvislosti s kauzou "Nomura" trestně stíháni. Obávám se, že chce-li Česká republika alespoň udržet zdání nějakého dodržování práva, tak to takhle prostě nesmí jít.

Prezidentská milost, o kterou v souvislosti s řešením sporů s Nomurou nakonec vláda skutečně požádala, je tím činem degradována na jakýsi "odpustek". Je to výzva všem občanům, aby páchali trestnou činnost a (budou-li mít zastání u vlády) pak existuje možnost, že jim bude prezidentskou milostí odpuštěno. Samozřejmě, že to v těchto chvílích ještě není uzavřeno. Samozřejmě, že prezident Klaus může milost neudělit.

Nicméně sama skutečnost, že to někoho ze současné vlády, navíc vlády v demisi, vůbec napadlo, je zdrcující.

Podle mého to vypovídá o naprosté ztrátě soudnosti, o naprostém odtržení lidí tzv. "u moci" od reality, v němž žije zbytek světa.

Vypovídá to o stavu mysli těch "u moci", který se nápadně podobná tomu, co se zde odehrávalo před listopadem ´89, kdy si nomenklaturní komunistické kádry mohly dělat skoro cokoli, co bylo odepřeno jejich poddaným. Říkám úmyslně "skoro" cokoliv, protože prezidentskou milost za to, že způsobil tehdejšímu režimu ztrátu v řádu miliard, tehdy nikdo, jestli se nepletu, nedostal. Navíc: nějakých sto miliard je ale suma, která bývá uváděna v souvislosti s činností krachlé banky IPB a to jsou peníze, o které stát už přišel. Takže jaké nulové "řešení"? Vždyť je to jenom, a volím skutečně slušný opis, strašné "vytírání zraku" veřejnosti.

Nemohu ještě nevzpomenout, co se v médiích jen málo připomíná. Pan Tlustý, (a najít se to dá nikoli jen v paměti, leč i v dobových dokumentech), se ještě ve funkci náměstka ministra zemědělství (řeč je o roce 1992) zasazoval o to, aby se Nomura stala strategickým partnerem plzeňských pivovarů. Byl totiž shodou okolností též členem správní rady Plzeňských pivovarů. O jeho družebním zájezdu do Japonska o nějaký čas později ani snad nemluvit.

Jak si pak má občan cosi divného nepomyslet, když jedním z hlavních kšeftů Nomury se později stává operace "České pivo", při níž Nomura za nula celá nula dostane, skrz banku IPB akcie Prazdroje, spojí je s Radegastem a celé to prodá jinému pivnímu koncernu, jasně, že s obrovským ziskem, přičemž stát, skrz tutéž IPB, nedostane nic?

To se, tuším, nedá ani komentovat, na to se dá jen chytit za hlavu a zavzdychat.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .