Jen 33 procent Čechů věří médiím. Souvisí to s minulým režimem, říká internetový elf Kartous

Deník N přišel s informací, že mají elfové databází řetězových mailů, které spadají do trollí kategorie. Mluvčí elfí skupiny, publicista a odborník na vzdělávání Bohumil Kartous, vysvětluje, že činnost skupiny se soustředí na mapování toho, odkud se dezinformace šíří.

„Kromě toho také na jejich obsah. Postupnou několikaměsíční prací se podařilo nasbírat dostatečně velký vzorek řetězových e-mailů, kterými se v českém digitálním prostoru šíří velká část dezinformací,” popisuje.

Lidé starší generace si tu e-mailovou komunikaci, řetězové zprávy, spojují s disentním názorem.
Bohumil Kartous

„Je důležité zjistit, jaké dezinformace mají smysl. Většinou je nutné postupovat od nalomení důvěry v hodnotový systém liberální demokracie. Postupuje to k tomu, že existují jiná společenská řešení, jako jsou autoritativní vládci. To se snažíme dělat: zmapovat digitální prostor, analyzovat obsah a stopovat zdroje,” vysvětluje činnost elfů Kartous. 

Prolhaný režim

Řetězové zprávy v e-mailových schránkách mají podle Kartouse zásadní dopad v českém šíření fake news. „Zejména na část společnosti, která je slabší v digitální gramotnosti. U starších lidí je evidentní, že jejich míra důvěry v alternativní informace a informace šířené zavedenými médii je velmi rozdílná. Reuters institut, výzkumná část oxfordské univerzity, která se věnuje výzkumu médií, udělal analýzu toho, do jaké míry věří evropské společnosti svým vlastním médiím. Vyplynulo z ní, že v Česku je ta důvěra velmi malá, jen 33 % lidí věří médiím,” říká. 

Nová směrnice o autorském právu na internetu pomůže v boji proti fake news, soudí výkonný ředitel Unie vydavatelů

• Upravit
• Smazat

Už dlouho kolem něčeho nebyly takové spory. Poslanci Evropského parlamentu dnes budou hlasovat o takzvané směrnici o autorském právu na digitálním trhu. Ta prý má ochránit vydavatele, filmaře nebo muzikanty, aby na využívání či zneužívání jejich děl nevydělával někdo jiný – především velké internetové firmy. Odpůrci návrhu ale mluví o cenzuře nebo dokonce o ohrožení svobodného internetu.

Ta veřejnoprávní jsou na tom podle publicisty podstatně lépe než řada soukromých. „Když to ale srovnáte s jinými zeměmi, jako je Holandsko nebo Finsko, zjistíte, že tam je společenská důvěra v média až dvakrát větší,” podotýká.

„Lidé starší generace si tu e-mailovou komunikaci, řetězové zprávy, spojují s disentním názorem. Domnívají se, že odhalují utajovanou pravdu, kterou jim etablovaná média a mainstream zatajuje. Když se snažíte dekonstruovat, proč je v posttotalitních zemích tento přístup tak silný, zjišťujete, že starší generace byly zvyklé, že oficiální média lhala,” vysvětluje mluvčí elfí skupiny, publicista a odborník na vzdělávání Bohumil Kartous.