Jemen v neustálém pohybu

Sunnité tvoří jen lehce přes polovinu obyvatel, necelá polovina patří k šíitům. I proto je tu islám poměrně fundamentalistický. Jemen je přitom odvěkou křižovatkou kultur a obchodu, mohli bychom proto očekávat více tolerance. Už od 12. století př. K. zde měli moc kmeny Minejců a Sabejců. O královně ze Sáby se hovoří dokonce v Bibli, kde je popsána i migrace lidí mezi starověkým Izraelem a Jemenem. Ještě početnější pohyb byl mezi dnešní oblastí Jemenu, Etiopie a Somálska, kde se migranti mezi sebou neustále mísili. Jako vedoucí skupina se nakonec prosadili přistěhovalci z jižní Arábie, kteří rozvinuli islám. Migrace prostě byly mocné.

Kněží, tedy imámové, pocházeli často z Persie, kalifové z pouští dnešní Saúdské Arábie, z Egypta se sem dostávali šíité. Místní Arabové se těmto migracím uměli ubránit. Roku 1517 se ale sever země dostal pod vojenskou nadvládu Osmanské říše, zatímco jih, okolí Adenu, byl od roku 1839 britský. Po 1. světové válce se celé území stalo monarchií pod vedením dynastie Hamidaddín. Přesto se roku 1962 stal sever republikou, zatímco na jihu zase vznikla Demokratická lidová republika Jemen se socialistickým zaměřením. Jemen se znovu propojil až v roce 1990.

Jemenci ve svých dějinách znají mnoho bojů|foto: Fotobanka stock.xchng

Zdejší obyvatelstvo jako by bylo stále v pohybu. Arabští obchodníci z Jemenu působili stovky let v jihovýchodní Asii. Mnoho muslimů v Indonésii, Malajsii a Singapuru má jemenské kořeny, většinou z kmenů Hadrami. Mířili však i do východní Afriky a Indie, mnoho migrujících beduínů v Egyptě a severní Africe má také jemenské předky. Nejsilnější ale bylo spojení přes přes moře, se Somálskem a dnešním Somalilandem. Afrika zažila historicky časté vlny imigrace islamistů z Jemenu. Tam dnes naopak žije 110 000 somálských uprchlíků, dalších 700 000 Somálců už většinou přijalo jemenské občanství. Žije tu i na 70 000 imigrantů z Iráku, často palestinského původu.

Občanská válka mezi jemenskou vládou a šíitskými kmeny Houthi, na kterou současné nepokoje navazují, probíhá už od roku 2004. Z domovů je kvůli ní vyhnáno asi 175 000 Jemenců. Ti někdy migrují pouští jako beduíni nebo raději odcházejí do Saúdské Arábie. Tam dnes žije a pracuje na 800 000 Jemenců, podobný počet byl navíc ze země vyhnán v letech 1990-91 po zřízení jednotného Jemenu nebo pro jejich podporu Iráku. Nezávisle na různých válkách je emigrace do Saúdské Arábie neustálá, z jemenské rodiny pochází např. Usáma bin Ládin.

Nejen proto má v Jemenu al-Káida opravdu silné postavení a místní jsou mezi teroristy velice početní. Barack Obama musel z Guantanáma pustit téměř 100 Jemenců. Nervozita Západu může pramenit i z faktu, že téměř polovině obyvatel je méně, než 15 let. Země má nejvyšší množství narozených dětí a ročně přibude až 700 000 osob, což přináší napětí. Jemenci proto stále migrují do větších dálek. 15 000 Jemenců, vyhnaných ze států Perského zálivu, třeba pracuje v továrnách amerického města Dearborn, 80 000 Jemenců zase žije ve Velké Británii. V samotném Jemenu fungují i malé jemeno-ruské komunity na jihu a taky vietnamské, složené z imigrantů po konci války ve Vietnamu.

Mladí Jemenci musí často migrovat do světa|foto: Fotobanka stock.xchng

Z historie však přece jenom něco z tolerance zůstává. Zajímavá je zdejší židovská menšina, existující prý už od časů krále Šalamouna. Živila se především obchodem a zpracováním stříbra. Po třech tisíciletích došlo během operace Kouzelný koberec k exodu 50 000 obyvatel do Izraele, kde však tito imigranti nemají jednoduché postavení. Dnes jich proto pár stovek žije v Saná, kde se jim daří. Taky proto je rozhodující, co důležitého v Jemenu podpoří světové společenství. Migrace odsud budou stále výrazné, terorismus se ale může po otevření možností pro lidi umenšit.