Jefim Fištejn: Proč Trump nenabídl nic jiného namísto vypovězené jaderné dohody s Íránem?

22. květen 2018

Dnes nelze s jistotou odhadnout, jaký dopad bude mít rozhodnutí prezidenta Trumpa odstoupit od tzv. jaderné dohody s Íránem.

Evropské země jsou odhodlány dohodu dodržovat, ale s konkrétními kroky zatím váhají. Íránská diplomacie horečnatě přesvědčuje zbylé partnery, aby dohodu nevypovídali, ale také íránská reakce zůstává nepříliš jasná: jedni státní činitelé ubezpečují, že podmínky dohody budou dodržovat i bez Spojených států, druzí tvrdí, že lepší by bylo od ní odstoupit.

Trump chce omezit vliv Íránu, o jaderný program ani tak nejde, tvrdí novinář

Donald Trump vypověděl jadernou dohodu s Íránem

Americký prezident Donald Trump v úterý oznámil, že Spojené státy jednostranně odstupují od mezinárodní dohody s Íránem o jeho jaderném programu. Teherán vzápětí reagoval, že smlouvu bude dále dodržovat, stejně jako další signatáři dohody.

Všichni hrají o čas. Američtí komentátoři mezitím poukazují na to, že Trumpův krok se dal očekávat. Současný prezident byl odpůrcem dohody od samého začátku a upozorňoval, že má tři zásadní nedostatky: vůbec se nezmiňuje o programu vývoje a výroby balistických raket, neumožňuje neomezený přístup mezinárodních inspektorů ke všem íránským objektům a hlavně americká vláda nemůže souhlasit s tím, že dohoda má dočasnou povahu a její podmínky ztratí platnost již v roce 2025.

Írán, který před podepsáním dohody stál na prahu hospodářského zhroucení a jen uvolnění sankcí a rozmrazení obrovských prostředků v západních bankách mu vrátilo druhý dech, po několikaleté přestávce se bude moci vrátit k jadernému ozbrojování. Osud pokračování dohody bude potom nejasný, v lepším případě bude třeba ji dojednávat znovu.

Nová americká politika vůči Íránu

Podle názoru viceprezidenta washingtonské Americké zahraničněpolitické rady Ilana Bermana Trumpův krok znamená, že jsme svědky nové americké politiky nejen vůči Íránu, ale celému Blízkému východu.

Hněv vůči USA je v Íránu patrný na každém kroku. Konec sankcí prosperitu nepřinesl

Íránka kráčí podél výmluvné nástěnné malby na zdi, která obklopuje areál bývalé americké ambasády v Teheránu (8. května 2018).

Poté, co americký prezident Donald Trump v úterý oznámil, že se Spojené státy stahují z íránské jaderné dohody, vzrostlo na Blízkém východě napětí. Íránské jednotky na syrské straně Golanských výšin v noci na dnešek vypálily zhruba 20 střel a raket na izraelské cíle. Izrael palbu opětoval a nad ránem zasáhl desítky íránských cílů v Sýrii, mimo jiné sklady zbraní, odpalovací rampy či zpravodajská centra využívaná íránskými revolučními gardami.

Kritici zdůrazňují, že prezident nenabídl nic jiného místo vypovězené dohody. Pohrozil sice vážnými sankcemi po uplynutí omezeného přechodného období, jejichž objektem bude především energetika a bankovnictví Íránu, ale nepředložil žádnou komplexní strategii s cílem neutralizovat íránskou regionální expanzi v Sýrii a Jemenu. Ilan Berman se domnívá, že se takového prohlášení dočkáme v horizontu dnů nebo týdnů.

Pokud Teherán prohlásí dohodu za nulitní, stane se opět objektem mezinárodních sankcí, ke kterým se nutně připojí také evropské země. Íránské vedení dnes prožívá těžké chvíle. V zemi již půlroku trvají protesty, íránská měna kolabuje. Cokoli, co odřízne Írán od mezinárodních trhů, může mít fatální dopad na teheránskou moc.

Amerického prezidenta čeká trojí zkouška jeho vyjednávacích schopností

"Byl jsem požehnán skvělými geny," zhodnotil Trump svůj zdravotní stav ještě jako prezidentský kandidát.

Nad rozehraným gambitem amerického prezidenta Donalda Trumpa, který maximalizuje tlak na Čínu, Írán a Severní Koreu, se zamýšlí komentátor amerického listu Wall Street Journal William Galston.

Ilan Berman si myslí, že ve svých projevech íránští ajatolláhové budou dštít oheň a síru, ale v reálné politice se budou snažit se nějak domluvit s evropskými partnery a přistoupením na určité změny v dohodě přesvědčit Washington, aby se vrátil k jednacímu stolu a pokračoval v domluvené kontrole nad jaderným zbrojením.

Zatím není známo, jaký dopad budou mít americké sankce na evropské firmy obchodující s Teheránem. Čistě teoreticky nebudou moci dovážet do Íránu zařízení obsahující americké komponenty. To postihne zejména smlouvy na prodej letadel značky Airbus a obchody financované přes americké banky. Experti se domnívají, že pro některé evropské spojence může Washington udělit podstatné výjimky.

Spustit audio