Jefim Fištejn: Lokální boje o Twitter

Správní rada sítě se nepřátelskému převzetí brání a hodlá proti němu použít metodu obrany známou pod názvem „otrávená pilulka“, která spočívá v rozprodeji většinového balíku stávajícím držitelům pod cenou. Zatímco nabídka, která se nedá odmítnout, je stále ve hře, postoj amerických médií vůči problému se rozdělil vedví. Sdělovací prostředky, které samy sebe označují za pokrokové, vidí v převzetí Twitteru velkou společenskou hrozbu, konzervativnější média v něm naopak spatřují naději na nápravu současného neutěšeného stavu.

Miliardář není problém

Čtěte také

Koubský: Naše představy o válce budoucnosti jsou přehnané. Skutečnost je špinavější a primitivnější

Aby nedošlo k omylu: obavy většiny pokrokářů vůbec nesouvisí s tím, že by vlastnictví sdělovacích prostředků dostalo v důsledku akce oligarchickou podobu. Americká média jsou dávno v moci těch nejbohatších z bohatců. Ani zakladatel a předchozí majitel microbloggové sítě Jack Dorsey nebyl žádný chuďas žijící ze státní podpory – jeho majetek podle Forbesu letos činil 5 a půl miliardy dolarů.

Třeba takový deník The Washington Post patří podnikateli Jeffu Bezosovi, střídavě prvnímu nebo druhému v seznamu světových oligarchů. O Zuckerbergovi z Facebooku darmo mluvit. Pravý důvod poplachu v levicově liberálních kruzích prozradil bývalý ministr Clintonovy vlády Robert Reich v článku deníku Guardian z 12. dubna. Název sloupku zní příznačně: „Představa Elona Muska o internetu je nebezpečným nesmyslem.“

Svoboda slova je problém

Čtěte také

Tereza Zavadilová: Nájezdník Musk a kuřáci trávy z Twitteru

Nebezpečí vidí Robert Reich v tom, že „Elon Musk sdílí libertariánskou vizi nekontrolovaného internetu. A přece právě o tom sní každý diktátor, autoritář a demagog“. A je to venku.

Navzdory představám, že každý diktátor a autoritářský vladař sní o takovém mocenském monopolu, který by umlčel jakýkoli opačný názor, ta pokroková pravda je taková, že snem pravého diktátora je nekontrolovaný internet a necenzurované slovo.

Ježto taková naruby obrácená představa vyvolala vlnu kritiky, její zastánci vysvětlili, co měl významný demokrat na mysli: Co by to bylo za svět, kde by nikdo nenesl odpovědnost za uváděná fakta, nikdo by neověřoval, co je a co není pravda, co je a co není v souladu s vědou, co je a co není společensky prospěšné? Aby svět nebyl takovým děsivým místem k žití, síť Google dokonce maže výsledky sociologických průzkumů, které neodpovídají ideálům společenského blaha, jehož jediným vykladačem Google je.

Jefim Fištejn|foto:Elena Horálková, Český rozhlas, Český rozhlas

Není divu, že k ostatním zcela vážně míněným orwellovským zásadám, jako že svoboda je otroctví, válka je mír a nevědomost je síla, lze přidat i nejnovější princip – jedinou zárukou svobodného slova je cenzura.

Autor je publicista