Jednostranné názory, které vymývají dětem mozky, kritizuje starostka projekty o migraci

9. únor 2016

V české společnosti sílí strach. Znepokojení v ní budí události spojené s přílivem uprchlíků do Evropy, část veřejnosti se u nás radikalizuje. Mezitím se politici ostře distancovali od projektu společnosti Meta, který chtěl ve školách formou komiksu vést děti k zamyšlení nad důvody, které vedou běžence k útěku z rodné země.

Podle politiků to byla jednostranná propaganda. Je v pořádku se bavit s dětmi o závažných problémech, a jakým způsobem by tato debata měla probíhat?

„Nehrajme si na to, že bude škola vychovávat děti, děti vychovávají rodiče,“ připomněla v pořadu Pro a proti poslankyně ODS a starostka Prahy 2 Jana Černochová.

Podle ní je nepřijatelné to, aby se z uprchlické krize dělalo celospolečenské téma v základních školách u malých dětí. „Máme občanskou nauku, ve které se tato témata dají diskutovat.“

Poslankyně má výhrady nejen proti komiksu společnosti META, ale také k projektu Mluvme o migraci organizace Člověk v tísni.

„Když jsem si přečetla, jaké hosty tam chtějí zástupci projektu zvát, tak z toho vidíte, že to jsou pouze jednostranné názory, a nepozvou nikoho, kdo třeba konvertoval k islámu a následně od něj odešel… například žena, která je méně než koza, zato pozvou několik muslimů, kteří mají zkušenost s prací s migranty.“

Pokud by takový seminář měl být, starostka by neměla výhrady tehdy, kdyby šlo o debatu vyváženou. „ A ne, ať tam zaznívají jednostranné názory, které vymílají dětem mozek.“


Černochová: „Já bych si přála, kdyby se společnost rozhodla ty nemalé prostředky dát spíše než organizacím samotným pedagogickým pracovníkům… Pojďme ty lidi zaplatit, ať máme kvalitní pedagogy, kteří nebudou mít problém s různými tématy, pak by takové projekty nebyly vůbec potřeba.“

Ředitel programu Jeden svět na školách Karel Strachota ze společnosti Člověk v tísni je přesvědčen, že téma migrace do škol patří.


Strachota: „My se snažíme téma migrace nahlížet z mnoha úhlů. Nabízíme několik dokumentárních filmů, některé z nich jsou velmi kritické k tomu, jak nedostatečně probíhá integrace přistěhovalců nebo probíhající nábory mladých muslimů pro Islámský stát a tak dále.“

„Pedagogové říkají, že se jich běžně děti ptají na uprchlíky. A nedovedu si představit, že by pedagog v té chvíli odpovídal, že o tématu mají zakázáno na škole mluvit,“ dodal.

Výhrady Černochové k seminářům v rámci projektu Mluvme o migraci ředitel odmítá. „Neděje se to na školách, jsou to semináře určené pedagogům, kteří se dobrovolně přihlásí a znají dopředu program.“

Ani kritiku příliš jednostranného výběru hostů těchto akcí Strachota nepřijímá. „Zveme odborníky k tématu, kteří dokáží zprostředkovat ověřitelné informace.“

Aktivity společnosti Člověk tísni směřují k tomu, po čem volá starostka, připomněl ředitel.

„Snažíme se pedagogům pomáhat, aby dokázali ve třídách toto velmi komplikované téma reflektovat,“ upozornil Karel Strachota.

autoři: tpa , oci
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.