Je vhodné spojovat problém jižního Srbska s Kosovem?

Vypadalo to jednu chvíli na těžké boje v další části bývalé Jugoslávie, nicméně k nim nakonec nedošlo a situace se naštěstí uklidnila.

Bujanovac, Medvedže a preševské údolí jsou 3 občiny na jihu Srbska, kde podle neúplných odhadů žije asi 100 000 Albánců. Oblast navíc bezprostředně sousedí s Kosovem a Makedonií, kde rovněž žije početná albánská menšina. Představitelé Albánců z jižního Srbska nyní žádají, aby byla problematika jejich oblastí zahrnuta do jednání o Kosovu. Část odborníků na Balkán pak tvrdí, že jde o další krok na cestě ke konečnému cíli Albánců z bývalé Jugoslávie- vytvoření státu, který by zahrnoval Kosovo, jižní Srbsko a díl Makedonie. Takové myšlenky však v Evropě po zkušenostech posledních 15 let nevidí rádi.

Myšlenku spojení problematiky jižního Srbska s Kosovem odmítá i srbský prezident Boris Tadič. S tím, že postavení Albánců na jihu Srbska je mnohem lepší než současná situace Srbů v Kosovu. Budoucnost jižního Srbska je podle Tadiče spíše v decentralizací vlastního Srbska.

Srbský tým vyjednavačů představil veřejnosti své návrhy na řešení postavení srbské národnostní komunity v Kosovu. Jejich základem je vytvoření zvláštních občin tam, kde by místní srbské obyvatelstvo mělo tvořit většinu. Ty by měly mít plnou kulturní autonomii, samostatnou politiku v oblasti zdravotnictví a sociální politiky, finanční a hospodářskou autonomii a také vlastní policejní síly a orgány spravedlnosti, včetně soudnictví. Šlo by zejména o severní část etnicky rozdělené Kosovské Mitrovice, střední Kosovo, povodí řeky Moravy a oblasti s nejvzácnějšími památníky srbské kultury. Není ale příliš pravděpodobné, že by Albánci, kteří nyní v provincii pod správou OSN dominují, na něco takového bez ústupků chtěli přistoupit. Jejich mnohokrát vyslovenou prioritou je nezávislost.

Nynější požadavky Albánců z jihu Srbska přicházejí v očekávanou chvíli. Není tajemstvím, že se mezi albánskými politiky hovoří, i když jen potichu o výměně území. Část Kosova by se vrátila Srbsku výměnou za oblast Bujanovce, Preševa a Medvedže. Jenže taková výměna bude v době, kdy mezinárodní společenství usiluje o stabilizaci na Balkáně a snaží se vyhnout dalším výměnám teritorií, asi těžko přijatelná.

Tisková agentura Beta včera přinesla reportáž z vesnic poblíž Bujanovce na hranici s Kosovem. Oficiálně by tam mělo žít přes 2 000 Albánců. Jenže většina z nich prchla po bojích se srbskými jednotkami do Kosova, kde se usídlili ve městě Gnjilane. Původně prý měli strach z odvety srbské policie, později však zjistili, že je v kosovském městě snadnější život, než v jejich horských obcích na jihu Srbska. Koneckonců připojení jižního Srbska ke Kosovu by si přálo přes 60 procent z přibližně sta tisíc jihosrbských Albánců.

Pro mezinárodní společenství by byl tento vývoj pravděpodobně nepřijatelný. Znamenal by další změnu hranic, což by mohlo negativně ovlivnit jak Kosovo, tak i sousední Makedonii, kde se za pomoci mezinárodních struktur podařilo etnické napětí uklidnit a dokonce nastartovat decentralizaci, posilující pravomoci oblastí, kde makedonští Albánci tvoří většinu obyvatelstva.

Snaha Albánců z jihu Srbska, aby byl jejich problém spojen s Kosovem tak pravděpodobně nebude vyslyšena, stejně jako zatím nemá vyhráno ani srbská strana se svými požadavky na srbské oblasti se zvláštními pravomocemi na Kosovu. Vše bude záležet na jednáních, která mají koncem ledna začít ve Vídni. Klíčovým tématem by mělo být zejména respektování práv národnostních menšin v provincii, tak aby se dalo hovořit o blízkosti se standardy, dodržovanými v Evropě. A zúčastněným politikům bude muset být znovu připomenuta perspektiva integrace celé oblasti k Evropské unii a vytvoření Evropy regionů. Horší alternativa takového vývoje- změny hranic a nedej bože další etnické čistky, by totiž pro oblast měly smrtonosné následky.